Kabinet na vlnách kovového podivna (V/V): A co bylo dál?
Poslední metalový Kabinet docela logicky míří tam, kde se z metalu přechází do neznámých krajin. Řeč je o takzvaném post metalu, který lze chápat jako fúzi metalu a post rocku nebo tvrdší analogii toho, čím je post-rock jako takový. I když se vedou spory o tom, jestli má tato nálepka smysl, rozhodli jsme se na ni podívat zblízka.
Islandská kapela Sólstafir na sebe hodně pozornosti strhla mimo jiné právě i tím, že si nikdo nevěděl moc rady, kam ji žánrově zařadit. Kritika se ale shoduje v tom, že Sólstafir hrají hudbu zajímavou a emotivní. Spojení těžké melancholie, dlouhých postrockových kompozic a metalové příchuti přineslo už album Köld. Skladba, kterou jsme hráli, nicméně pochází z novější desky Svartir Sandar.
Z Velké Británie přinášíme poměrně slavnou kapelu Jesu – dílo Justina Broadricka, který stál v 80. letech u zrodu divného metalu s kapelou Godflesh. Vedle zadumaných Jesu přišla řada ještě na podivnou (post)metalovou psychedelii s podivným názvem Juvenile Baroque Slaughterhouse.
Japonská kapela Envy se dá onálepkovat jako post rock, post hardcore, emo hardcore, ale mimo jiné také jako post metal. Na rozdíl od mnoha jiných do tohoto zvuku nepřechází od metalu, ale spíše z jiných stran. Podobně se možná dá rozumět i celé plejádě ruských kapel, které volně přecházejí od screama k black metalu, zase zpátky a pak třeba na chvíli ještě úplně jinam. Ty v posledním metalovém Kabinetu reprezentovala kapela Toluca.
Kromě Islandu, Japonska a Ruska jsme si přidali na pomyslnou mapu světa špendlík ještě v Itálii. V té vznikla velmi zajímavá a velmi specifická odnož progresivního rocku navazujcí na bohatou tradici tamější vážné hudby. A na tuto novější tradici italských progrockerů druhé poloviny dvacátého století navazují metaloví Ufomammut.
Jediným skandinávským zástupcem v našem výběru byli tentokrát švédští Cult of Luna. Ti by se teoreticky hodili i do padesáti odstínů černé, o kterých jsme mluvili ve třetím díle, ale se svým tvrdým a komplexním zvukem zapadnou velmi dobře i sem.
A na závěr přicházejí povinnosti. Když se řekne post-metal, vybaví se asi spoustě lidí jméno Neurosis. Americká kapela, která na konci 80. let vstoupila na scénu v rytmu hardcoru a postupně se propracovávala k intenzivnímu a unikátnímu zvuku, patří bezpochyby k základním kamenům žánru.
Playlist: Sólstafir – Fjara (Svartir Sandar, 2011)
Envy – Worn Heels and the Hands We Hold (Recitation, 2010)
Toluca – Focalor (Act I EP, 2012)
Jesu – Homesick ( Everyday I Get Closer to the Light from Which I Came, 2013)
Juvenile Baroque Slaughterhouse – Like Castles In The Sky (Gall and Wormwood, 2009)
Cult of Luna – Passing Through (Vertikal, 2013)
Ufomammut – Oroborus (Oro: Opus Alter, 2012)
Neurosis – Raise the Dawn (Honor Found In Decay, 2012)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
