Josef Pleskot: Architektura je pro mě nástrojem pro vztahy

28. listopad 2014

Litomyšl zaujímá oproti podobně velkým městům – nejen v Pardubickém kraji – výsadní postavení. Vymyká se z hlediska kulturního dění, ale především díky moderní architektuře, které se tam dlouhodobě daří i díky osobnosti Josefa Pleskota. S letošním architektem roku, o němž je momentálně nejvíc slyšet v souvislosti s revitalizací areálu ostravských Vítkovických železáren, jsme se bavili nejen o jeho realizacích v Litomyšli, ale například o klientech-vizionářích nebo roli víry v jeho životě.

„Proč se tam rád vracím? Protože tam jsou dobří lidi. A pokud to jsou lidé, kteří mají rádi architekturu, tak o to víc. Litomyšl je výjimečné město,“ potvrzuje v úvodu rozhovoru Josef Pleskot výlučnost jedenáctitisícového města ve východních Čechách, které disponuje množstvím cenných historických památek, ale na rozdíl od jiných obcí nabízí i kvalitní moderní architekturu. Kontinuita takového vývoje se podle Pleskota daří hlavně díky jednotlivcům: „Někdejší starosta Miroslav Brýdl od samého začátku tvrdil, že Litomyšl musí dělat architekti, kteří nejsou z Litomyšle. A ten duch se nikdy nepřetrhnul, ani v případě starostů, kteří následovali po něm,“ dodává Pleskot.

V Litomyšli má on sám a jeho AP ATELIER několik realizací – revitalizaci zámeckého návrší, bytové domy, úpravu nábřeží řeky Loučné. „Mám vždycky rád, když se v projektu potká víc věcí dohromady. Po povodních se začaly čerpat fondy na protipovodňová opatření. Přišli jsme s nápadem neudělat jen valy nebo stěny, ale chtěli jsme zpřístupnit Loučnou a z náspů udělat promenádu, poskytnout ji lidem – vytvořit veřejný prostor,“ přibližuje Pleskot provázanost protipovodňových opatření a řešení okolí koryta řeky.

Způsob, jakým lidé stavby či prostory využívají, jak v nich komunikují nebo fungují, je pro Pleskota zásadní. „Ne, že bych se pokaždé strefil. Někdy nemusí být věc přijata, přestože je dobrá. To je pak otázka propagace a přesvědčování, že věci byly udělány dobře a pro lidi. V případě Litomyšle se třeba dělala rekonstrukce pošty, věděl jsem, že pro bezpečnost chodců by bylo dobré udělat podloubí. To nemělo s architekturou nic společného, to byl ryze humanitní úmysl. Pro mě je architektura nástroj pro vztahy.“ Jak vnímá Josef Pleskot kritiku revitalizace zámeckého návrší, jakou roli pro něj hrají klienti, koho a proč vystavuje ve své galerii? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.