Kultura On Air6. prosince  2009 v 10:00  

Lesk a bída středoamerických gangů

Z filmu: La vida loca - Foto: Press kit, Christian Poveda

Z filmu: La vida locaFoto: Press kit, Christian Poveda

Slovo mara pochází ze salvadorské španělštiny a původně znamenalo "skupina přátel". V dnešní době značí něco odlišného - "skupinu kriminálníků". Mafiánské gangy, které vznikly pod tímto názvem na území Los Angeles v 80. letech, prorůstají společenskou strukturou chudých států jako El Salvador či Honduras.

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI! 

 

Lesk a bída středoamerických gangů

Vložit na svůj web

Místní mládeži krom možnosti zisku z prodeje drog a drobného vydírání nabízejí především to, co slovo mara značilo na počátku: pevné přátelství, ochranu rodiny. Francouzsko-španělský filmař a fotograf Christian Poveda pronikl s kamerou dovnitř jedné z pouličních buněk gangu Mara 18 v San Salvadoru a natočil mrazivě autentický dokument o běžných lidech, žijících zcela bláznivé životy - La Vida Loca

16 měsíců trávil dokumentarista v těsném kontaktu s mareros a snímal jejich všední útrapy. La Vida Loca předkládá pohled do tabuizovaného prostoru, v němž se denní rutina střídá s drastickými výjevy vražd, hysterického pláče nad rakví dalšího zmařeného života a rituálních přísah věrnosti i pomsty. Mnozí kritizují Povedovu nepietnost, s jakou proniká do intimních situací. Přesto je to právě ona, která otevírá možnost pochopení hloubky problému. La Vida Loca nahlíží do nitra lidí, kteří zcela pozbyli kontrolu nad vlastní existencí. Zodpovědnost složili do rukou božích a mechanicky šlapou v koloběhu krevní msty mezi dvěma hlavními gangy - Mara 18 a Mara Salvatrucha

Z filmu: La vida loca - Foto: Christian Poveda, Press kit

Z filmu: La vida locaFoto: Christian Poveda, Press kit

Beznaděj kulminuje přístupem státního aparátu, který proti agresi staví neméně drsnou represi. Nikdo neřeší problém u kořenů, k nimž pronikl Christian Poveda. V tvářích i skutcích jednotlivých mareros se odráží bezvýchodná situace a absolutní podřízenost rodinné hierarchii gangu, k níž neexistuje alternativa. Navyklé rituály - oslavy narozenin, pohřby, pokusy se polepšit - pointuje s hrůznou pravidelností suché prásknutí výstřelů. Útrapy, sny a sliby aktérů dokumentu končí na studeném pitevním stole. Smrt v San Salvadoru přichází se samozřejmostí mlékaře. 

Z filmu: La vida loca - Foto: Press kit, Christian Poveda

Z filmu: La vida locaFoto: Press kit, Christian Poveda

Povedův dokument je strohý, postrádá zcelujícího komentář. Nevysvětluje, nepátrá po kořenech současného stavu, které jsou úzce svázány s občanskou válkou v roce 1979 a zahraniční politikou USA. Snímá životy pěšáků jako by to byli herci bizarního válečného dramatu. Autorova kamera vplývá do dění a nevnucuje událostem umělou logiku. Prostředkuje beznaděj těch, pro něž není cesty zpět. I díky výtečné hudební dramaturgii se vzniklé dílo hlásí k tradici uměleckého dokumentu. 

Jako mrazivé memento se nad La Vida Loca vznáší prozaický fakt: Christian Poveda zemřel letos v září na předměstí San Salvadoru. Dost možná rukou těch, kterým se snažil svou empatickou kamerou pomoci. 

Hodnocení: 90% 

Autor:  Vít Schmarc

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace