Věčná válka: Do nejvzdálenějšího koutu vesmíru

9. prosinec 2011

Nakladatelství Crew (nebo „krev“, chcete -li) je potřeba kromě šíření superhrdinských komiksů přiřknout i zásluhu nepoměrně větší – totiž rozjetí edice Mistrovská díla evropského komiksu, která nastartovala počátkem tohoto roku vydáním fantasy komiksu Putování za ptákem času.

Následoval kultovní sci-fi komiks Incal se scénářem Alejandra Jodorowského a fantastickou kresbou legendárního umělce Moebia. V oblasti sci-fi zůstává i třetí kniha edice Mistrovská díla evropského komiksu, totiž kniha Věčná válka. Třídílný příběh vyšel v jednom svazku před několika dny.

Komiks Věčná válka je postavený na stejnojmenné knize amerického spisovatele Joe Haldemana z roku 1976. V knize, která byla oceněná několika prestižními žánrovými cenami, Haldeman zužitkoval svoje zkušenosti z vietnamské války, které se účastnil v letech 1968 a 1969 jako demoliční technik. Komiksovou verzi příběhu vojáka Williama Mandella, který bojuje v takzvané věčné válce trvající téměř 1000 let, graficky ztvárnil belgický kreslíř Mark van Oppen, známý jako Marvano.

02504472.jpeg

Jak bylo naznačeno, těžiště příběhu leží na motivu putování časem. Mandella se na počátku 21. století se svojí jednotkou setkává s mimozemskou civilizací ze souhvězdí Taurus. Za nevyjasněných okolností lidstvo započne válku, jak má ostatně ve zvyku, a postupně začne být čím dál tím jasnější, že zamotaný konflikt hned tak neskončí. Mandella se přesouvá vesmírem pomocí skoků v čase, což má za následek radikální zpomalení stárnutí. Zatímco hlavní hrdina v zapadlých koutech vesmíru zestárne o několik měsíců, lidská civilizace mezitím prožívá desítky a stovky let překotných změn.

Právě v tomto zdánlivě nekonečném koloběhu cestování v čase i prostoru můžeme spatřovat paralelu s absurditou vietnamské války, kterou autor scénáře prožil přímo na bojišti. Mandella často ani neví, do které galaxie se vydá v příští misi, netuší, kam jede bojovat a koho a proč by tam vlastně měl zabít. Tísnivě a absurdně pak působí především návraty na základnu. Mandellovi postupně zemřou všichni známí (tohle sice není úplně pravda, nebudeme ale vyzrazovat zbytečně moc děje) a sám voják si hořce uvědomuje, že jeho jedinou volbou je vrátit se vždy zpátky do boje. Je to pro něj lepší alternativa než pobyt na zemi, které už vlastně nerozumí.

02504473.jpeg

Příběh, který je ztvárněný nádhernou detailní kresbou Marvana, má velké humanistické poselství. Na konci zdánlivě věčné války totiž vychází najevo, že k celému tisíc let dlouhému válčení došlo proto, že spolu civilizace nedokázaly komunikovat. Zároveň z něj rezonuje autorova víra v základní lidské dobro. Lidstvo, které je na počátku příběhu utopené v mediální totalitě, zaplaveno konzumem a uchváceno válkami, postupně kolonizuje vzdálené světy. Jeden z nich symbolicky nazve Ráj – má to být doslova „Země, čím by mohla být, kdyby k ní přistupoval s úctou a ne s dobyvačnou nenasytností“.

Budoucnost podle Haldemana je idylická – než ale k onomu souznění všech myslících civilizací dojde, musí si lidstvo a voják Mandella postupně projít zdánlivě nekonečnými hrůzami.

Joe Haldeman, Marvano – Věčná válka (Crew 2011)

autor: Jiří Špičák
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.