Americká „quality TV“ stojí na showrunnerech. Máme je i v Česku?

5. květen 2016

Zatímco u filmu je zásadní režisér, dobré televizní seriály stojí především na scenáristech. V době dominance televizní tvorby, kdy se profesionálové už i v našich končinách zaklínají slovním spojením „quality TV“, se proto produkující scenáristé nebo píšící producenti, tzv. showrunneři, minimálně ve Spojených státech stali hvězdami. Nevěříte? Asi si těžko vzpomenete na jméno režiséra nebo režisérů novinářské série The Newsroom, ale snadno k němu zařadíte jeho tvůrce a showrunnera Aarona Sorkina.

„Showrunner je standardní pojem v americké televizi. Je to člověk, obvykle hlavní scenárista, který dostane celkovou kreativní i výrobní zodpovědnost za seriál. Je to dané specifickým modelem, jakým fungují americké network televize,“ řekl ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa po odborné diskusi o „quality TV“ Kamila Fily na filmovém festivalu Finále Plzeň. Dalším diskutujícím byl režisér Viktor Tauš, jehož sérii Modré stíny například Táňa Zabloudilová ve své recenzi označila za jednu z prvních vlaštovek kvalitní televizní tvorby v západním stylu. Na druhé straně Atlantiku to ale bez showrunnerů už dnes nejde.

„V USA se natočí pilot, který se odvysílá, a podle úspěšnosti se rozhodne o dalším pokračování té show. Potom se pořad vyrábí průběžně. Ta role hlavního scénáristy je proto zásadní, protože on rozhoduje podle toho, jak kdo hraje, jakou linku rozvíjet dál a jak bude pokračovat příběh. Je to autorsko-producentská funkce,“ říká Maxa.

Showrunneři a showrunnerky se v americkém prostředí stávají celebritami sami o sobě. Jednou z nejznámějších autorek-producentek je Shonda Rhimes, která se také věnuje seriálům z profesního prostředí: její seriály Chirurgové, Scandal nebo Private Practice dominují večerním programovým schématům a autorku vynesly do pozice jedné z nejmocnějších figur v populární kultuře. „U nás to není tak výrazně oceňovaná nebo adorovaná funkce, jako je tomu v Americe nebo na jiných evropských trzích. Teď už je ale běžná praxe, že velké evropské televize, které mají velké projekty s mezinárodní ambicí, si najímají showrunnery z Anglie nebo Ameriky. Třeba Tom Fontana, který dělal velké seriály pro HBO, teď točí pravidelně v Evropě,“ říká český producent Vratislav Šlajer z produkce Bionaut, která pro HBO vyrobila politický thriller Mamon, jenž získal Českého lva za nejlepší televizní dílo loňského roku.

I Česká televize už showrunnery využívá, i když označit se za jednoho z nich se stále lidé spíš ostýchají. V našem prostředí tuto pozici zastává několik různých profesionálů. „Někdy jsou to kreativní producenti, někdy producenti externích produkcí, někdy externí dramaturgové, ale ve všech televizích ta pozice existuje,“ konstatuje Šlajer. „U nás se dobře etablovala funkce hlavního scenáristy v případech, kdy seriál píše víc lidí. Kontroluje, aby postavy mluvily pořád stejně. Showrunner také zadává a hlídá práci režiséra.“ Šlajer televizi vnímá jako z podstaty scenáristické médium. „Je důležité si uvědomit, že ve filmu je pozice režiséra z principu výraznější a silnější a film můžeme často považovat za režisérský žánr, i když to zase nesnižuje funkci scenáristů a ostatních profesí. Ovšem televize je primárně vnímaná jako scenáristický žánr. Souvisí to i s historií v angloamerickém kontextu, kdy se tvůrci rozhlasových pořadů a her přesunuli do televize jako do nového média.“

Čtěte také

A jak se stát showrunnerem v České republice? „Především musí člověk dělat televizní projekty a seriály, k čemuž většinou vede cesta přes praxi nebo filmové školy,“ říká Vratislav Šlajer. Na podporu televizní tvorby a „quality TV“ se chce soustředit i budoucí děkan FAMU Zdeněk Holý, jak potvrdil v rozhovoru pro Radio Wave po svém zvolení. „Klíčem je interdisciplinarita. Snažit se scenáristy nejen vychovat k autorskému přístupu psaní scénářů, ale i tomu, aby chápali také další souvislosti. Rozvíjet ty, kteří jsou tímto směrem nadaní. Což znamená nejen psát písmenka, ale chápat i výrobu, umět dobře projekt odprezentovat. Pokud lidé dokážou přemýšlet také o financování projektu, tak mají showrunnerský potenciál. Platí to ale i z druhé strany. Pokud někdo studuje produkci a zároveň není sice scenárista, ale je vidět, že rozumí kreativitě, tak může být také skvělý showrunner,“ vysvětluje Maxa.

„Dobrý základ je studium scenáristiky, případně producentství. V dnešní době se člověk nechá najmout nějakou televizí, aby vedl nebo ‚showrunneroval‘ nějaký projekt, nebo si může vymyslet vlastní, nabídnout ho, a pokud ho televize bude chtít realizovat, tak potom zůstat na pozici hlavního tvůrce,“ potvrzuje jeho slova Šlajer.

03621860.jpeg

Právě pro takové lidi má skvělou radu i Shonda Rhimes. Svůj první pilot nabídla společnosti Disney v roce 2003. Hlavními hrdinkami byly válečné zpravodajky cestující po celém světě. Jenže v té době začaly Spojené státy válčit s Irákem, a tak Disney její námět zamítla. „Co tedy Bob Iger chce, co hledá?“ zeptala se Rhimes šéfa Disney. „Seriál z nemocničního prostředí,“ odpověděl jí. „A tak jsem napsala Chirurgy,“ popisuje tvůrkyně vznik jednoho z nejslavnějších televizních pořadů dnešní doby.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.