Anketa: Mají Ceny Thálie smysl?

Marie Reslová, divadelní kritička, redaktorka Divadelních novin

Léta tvrdím, že by měla být česká divadelní ocenění podobně strukturovaná jako ve Francii. To znamená, že by se měla odlišovat produkce veřejných, dotovaných, regionálních a soukromých divadel, těch minimálně dotovaných nebo nedotovaných. Repertoáry se tam velmi liší a je velmi obtížné to srovnávat. Svým věkem patřím ke starší ke generaci, ale srdcem k alternativnějšímu typu divadla.

Tháliím se mohu smát, ale herci jsou základ a bez nich by divadlo nebylo. Já jim tu cenu přeju. Myslím, že je dobré, že cena existuje. Je důležité, že Herecká asociace pochopila, že se porota musí složit tak, aby mohl člověk věřit jejímu vkusu. Aby nominace nebyly konstruovány, aniž by byla čitelná tvz. malá domů. V tomto smyslu se s tím letošní nominace vyrovnala se ctí.

Vladimír Mikulka, divadelní kritik, redaktor časopisu Svět a divadlo

Vladimír Mikulka|foto: David Konečný

Nejsem nijak zvlášť velkým fanouškem oficiálně podávaných anket, ať už je to u nás v malém měřítku Thálie nebo Český lev a ve světovém třeba Oscar. Na druhou stranu chápu, že si Herecká asociace chce co nejslavnostněji ocenit své herce a dělá kolem toho velký rozruch. Myslím si, že je to úplně v pořádku, i když to není úplně můj šálek čaje. Co se týče letošních nominací, tak to nijak zvlášť nevybočuje z toho, jak je Thálie mívají.

Je to konzervativní výběr, kde se objevují řekněme respektu hodní herci od středu ke komerčnějšímu nebo bulvárnějšímu divadlu. Nic proti tomu, ale chápu stejně, že z toho někteří nemusí být úplně nadšení. V porotě se pár mladších lidí objevilo, ale pokud je člověk zná, tak ví, že mají bezpečně nekonfliktní vkus. Takže i když se na cenách podílí lidi kolem třicítky, je to na poměry Thálie křiklavé mládí a určitě patří k těm, kteří když něco navrhují, tak nikoho nepobouří ani nepodráždí.

Marta Harasimowicz, divadelní publicistka

Co mě hodně potěšilo, je to, že nominace nejsou příliš pragocentrické. Když se podívám na jiná divadelní ocenění, jako jsou Cena Divadelních novin nebo Cena divadelní kritiky, tak ten posun vnímám celkově a to mě velmi těší. Co se týká smyslu takových cen, je samozřejmě diskutabilní, nakolik takové kompetitivní záležitosti do divadelního provozu patří. Je to zpestření, které si myslím, že není zase tak vypovídající. Samozřejmě v případě začínajících tvůrců tyto ceny mají význam, protože pomohly spoustě herců ke zviditelnění.

Konkrétně v rámci Thálie mám delší dobu výtku. Byť se snaží jakkoliv obsáhnout široké spektrum divadelní tvorby, tak tam zcela chybí nějaké ocenění pro alternativní herectví, které by si vlastní kategorii zasloužilo. Nakonec je i otázka, jestli divadelních ocenění potřebujeme tolik, protože ty herecké respektované ceny jsou v zásadě tři a zdá se, že se jejich výběr částečně kryje. Nevím, nakolik to má pro tvůrce i diváky vypovídající hodnotu.