Book kluby mění samotářské čtení na společenskou aktivitu
Čtení je poměrně samotářská aktivita. Velké množství knih, které každoročně vychází, komplikuje možnosti čtenářů číst současně stejné knihy a případně si o nich povídat. To je také jeden z důvodů, proč vznikají čtenářské kluby, které organizují četbu čtenářů, aby se mohli scházet a knížky společně probrat.
Účastnicí a zároveň zakladatelkou jednoho pražského book klubu je také filmová recenzentka Iva Přivřelová. Její knižní skupina se schází pravidelně už šestým rokem. Tento rok se zaměřila na knižní ceny, takže si každý člen musel vybrat. „Člověk si vybere určitou cenu a pak si udělá takový předvýběr knížek, které by se na tu cenu kvalifikovaly. Pak se sejdeme na začátku září a zbytek skupiny odhlasuje, která z knih je nejvíce láká,“ vysvětluje Iva, jak se rozhoduje o knihách, které se budou číst.
Skupina má na čtení obvykle měsíc. Schůzka se koná v bytě u ambasadora určené četby a je dobrým zvykem, že ambasador plánuje občerstvení v návaznosti na přečtenou knihu. K četbě o Japonsku v minulosti nechybělo suši. Na posledním setkání skupiny se podávala příznačně kořenová zelenina a pečené brambory, protože děj se odehrával v Irsku.
Nápad založit book klub dostala Iva díky americkému filmu Láska podle předlohy: „Čtenářský klub vznikl docela jednoduše, tím, že jsem se podívala na film, který se v angličtině jmenuje The Jane Austen Book Club. Přišlo mi to jako dobrý nápad, protože mám ráda Jane Austen a hned mě napadly kamarádky, které ji mají také rády. Vlastně jsme celý ten koncept opsaly z toho filmu,“ přiznává Iva.
V dalších letech se pak skupina rozrostla a četla například Rozhněvané mladé muže, Ságu rodu Forsytů anebo ikonické knihy žánrů jako horor nebo sci-fi.
Čtenářský kroužek má i frontman brněnské kapely Květy Martin Evžen Kyšperský, který si ho ale musel založit sám: „Já jsem do takového kroužku chtěl patřit. Protože jsem na nikoho nepřišel, tak jsem to vymyslel tak, že jsem pozval svoje kamarády, aby se jednou za měsíc společně se mnou sešli a každý přinesl knížku, kterou zrovna čte nebo na kterou si vzpomněl. Každý přečte třeba kapitolu nebo ukázku, kterou vybere sám. Vzniklo to vlastně jenom z potřeby zažívat tenhle druh dobrodružství.“
Kroužek začal před třemi a půl lety. Členové Kyšperského čtenářské skupiny nikdy ani neuvažovali, že by četli jednu knihu. „Nejsme tak konceptuální, abychom se dokázali donutit číst stejnou knížku. Navíc by se těžko hledala knížka, která by každého zajímala,“ vysvětluje Kyšperský a dodává: „My jsme zkoušeli věci, jako třeba dát si nějaké téma – kniha a humor nebo nejblbější kniha, kterou jsme kdy četli, nebo možná i žánr, ale že bychom přečetli jednu knížku, to ne,“ popsal Kyšperský.
Oba zmíněné kluby jsou novým členům spíše uzavřené, protože se v nich lidé dobře znají. V Praze se ale schází například JS Bookclub, který pořádá vášnivý čtenář Bob Bhatia a je otevřený veřejnosti. Bohužel knihy se v něm čtou výhradně anglicky. V tom případě není nic jednoduššího než najít pár přátel a kroužek si založit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
