Časopis Živel už vychází přes dvacet let a na další dvacítku se chystá
„Internet tištěné médium v rychlosti přísunu informací vždycky předstihne. V roce 1995 byly informace vzácné a musely se obtížně shánět. Dneska spíš musíte informace umět třídit, filtrovat je, a některých se dokonce zbavovat. V tom je situace dnešního Živlu ve srovnání s čísly, která vycházela před dvaceti lety, jiná,“ popisuje bývalý šéfredaktor a stálý spolutvůrce Živlu Michal Nanoru, v čem se dnešní vydání kultovního časopisu liší od těch v 90. letech.
Redakce Živlu prý několikrát přemýšlela o tom, zda nedat tištěnému časopisu i výraznější online tvář, nicméně podle Michala Nanoru je pro jejich generaci zřejmě příznačné, že pořád víc tíhnou k tištěnému časopisu než k digitálnímu prostředí. Navíc Živel je pro všechny z redakce jen koníček, není to něco, čím by se jeho tvůrci mohli živit. Na online platformu by jim proto při práci podle jednoho ze zakladatelů časopisu Petra Krejzka zřejmě nezbýval čas.
Další ze zakladatelů Živlu Ivan Adamovič v rozhovoru mimo jiné zmínil, že dle jeho názoru grafická stránka časopisu přestála dvacetiletí lépe než texty. „Grafika třeba už úplně prvního čísla mi dodnes přijde inspirativní, ale některé texty už dneska mohou působit úsměvně,“ tvrdí.
Texty jsou ovšem zajímavým dokumentem doby. Například v osmém čísle z roku 1997 tvrdí Ondřej Neff v rozhovoru, že internet má to štěstí, že mu nehrozí nebezpečí, že by se stal mainstreamovým médiem. „V té době u nás internet začínal a nikdo vůbec netušil, co se s ním stane. Tehdy bylo úplně nepředstavitelné, že byste si z internetu stahovali hudbu nebo se na něm dívali na filmy,“ dodává k tomuto konkrétnímu rozhovoru Petr Krejzek.
Časopis Živel je věrný svému názvu a dodnes vzniká i vychází poměrně živelně. Další číslo by nicméně mělo vyjít letos v červnu u příležitosti bienále grafického designu v Brně.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
