Česká televize vysílá zatím nejlepší docusoap. Cesta ze dna je o ženách bez práce

30. březen 2015

Česká televize rozšířila v posledních letech své oblíbené typy dokumentárních pořadů o docusoap – hybridní žánr, který koncem 90. let zpopularizovala BBC. Cesta ze dna, která se poprvé vysílala v neděli, rozhodně patří k jeho lepším českým příkladům. Osmidílný seriál o šesti dlouhodobě nezaměstnaných ženách zvládá na rozdíl od některých starších titulů držet kurz a neujíždět střídavě do formátu videa pro Rytmus života a prosté nudy.

Vydávání laskavě bulvárních pořadů za kvalitní dokumenty je v České televizi tradicí. Autorce jiného docusoapu o českých paterčatech bylo průpravou několik desítek dílů 13. komnaty – pořadu o bolestech slavných, podkresleného citlivými klavírními melodiemi, na který se dá dívat jenom z legrace. Cykly o osudech českých velikánů, jejichž tradici začal porevoluční GEN, jsou asi nejtypičtějším příkladem dokumentární tvorby České televize, nepočítáme-li laškovně namluvené díly cestovatelských dokumentů přinášejících povrchní dojmy z dalekých zemí, jako Toulavá kamera.

03349579.jpeg

Oproti těmto klasikám jsou na tom docusoapy lépe. Přinejmenším proto, že na rozdíl od medailonků celebrit nevznikají, aby diváka pobavil jeho oblíbený stárnoucí herec, ale chtějí zprostředkovat něčí (důležitou) zkušenost. I výrazné docusoapy, jako Čtyři v tom o mladých maminkách nebo Třída 8. A, dokumentující snahu tří nových učitelů zaujmout třídu označovanou jako problémová, však místy nezvládají krotit žvanivost protagonistů a zaujetí banalitami (Čtyři v tom) nebo zapomínají na souvislosti, což může v případě dokumentu o romských dětech nechtěně zmnožovat stereotypy. Docusoap, který by se dal bez váhání doporučit, se zatím neobjevil. Cestě ze dna k tomu ale moc neschází.

Čtěte také

Šestici hlavních postav režisérky Veroniky Korčákové Sobkové tvoří ženy, které od chudoby dělí jenom tenká hranice, i podnikatelka, která byla ještě donedávna zvyklá „si cestou od doktora koupit kožich“. Jsou mezi nimi i dvě Romky – Katka, která při shánění práce nedávno poprvé zažila rasismus („Romy nezaměstnáváme“), a Soňa, vychovaná pěstounskou rodinou, pro kterou je neznalost života mezi Romy paradoxně překážkou v momentě, kdy se uchází o práci terénní pracovnice ve vyloučené lokalitě.

Seriál je sice opatřený kýčovitou úvodní znělkou, titulky a často protivně dojemnou nebo nesmyslně nesouvisející podkresovou hudbou, spíše než na ráchání v emocích se ale soustředí na situace, ve kterých se postavy snaží svoje problémy řešit. Sleduje šest aktivních, odhodlaných hrdinek plnících úkoly jako v počítačové hře. Zároveň ale zvládá naznačovat i komplexnost problému, nastavení pracovního trhu, realitu prostředí Mostecka, Ostravska, realitu ochuzenou o část možností, protože jste Rom/-ka.

03349582.jpeg

Režisérka dokumentuje i cestu všech svých protagonistek k volbám, ptá se, jak a proč volily. Odpovědi na to, proč jejich úsilí najít si práci tak často končí neúspěchem, ale nehledá jen v systémovém nastavení, ale i v náturách a opakovaných chybách samotných žen, které natáčení tu a tam vede k sebereflexi.

Jejich chování kamera viditelně ovlivňuje a v úsilí hledat si práci pravděpodobně aktivizuje. Některé hrdinky se čas od času na videokameru vypůjčenou od štábu natáčejí samy, střípky jejich videozáznamů, které často dobře vystihují povahy svých autorek, si režisérka vybrala i do svého finálního střihu.

Cesta ze dna je příkladem docusoapu, který navzdory své částečně mýdlové podstatě nebanalizuje, zároveň je díky dobrému výběru postav a jejich vedení zábavný jako málokterý televizní pořad na takto závažné téma. České televizi by se napříště mohlo dařit přitáhnout pozornost odvážnějším výběrem témat pro docusoapy a podobné pořady. Reality show BBC, ve které se britští poslanci na čas odstěhují do nejchudších městských částí, by mohla být inspirací.

03349581.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.