Festival Divadelní svět Brno vstoupil pátým ročníkem do nové éry

3. listopad 2015

Mezinárodní festival Divadelní svět Brno od začátku své existence vzbuzoval nejednu kontroverzi. Kritiky velmi znepokojovalo, že šlo o předražený, radnicí podnícený projekt, při kterém se do velkého trustu spojily divadelní příspěvkové organizace města, fúzovaly do něj jindy samostatné akce a obyvatelé Brna si k němu nikdy moc nenašli cestu. S nástupem nového ředitele Národního divadla Martina Glasera ale došlo ke změnám v koncepci.

„To, že festival Divadelní svět během pěti let nepřirostl k srdci Brňanům ani odborné veřejnosti, je neoddiskutovatelný fakt a po pěti letech se muselo něco stát. My jsme v první řadě chtěli, aby si ten festival stoupl nohama na zem, abychom se netvářili, že tady můžeme vybudovat nový Avignon nebo Edinburgh. Na to nám schází finanční prostředky a desítky let tradice nikdy nedoženeme. To je jedna věc. Druhá věc je, že v době, kdy je domácí i evropská festivalová mapa hustě popsaná, nemá smysl se vlamovat někam, kde už je obsazeno,“ říká ředitel Národní divadla Brno a festivalu Divadelní svět Martin Glaser.

Čtěte také

Problémy festivalu se vrstvily s každým ročníkem. Celou pohnutou historii festivalu komentuje jeho nynější ředitel s rezervou. „Pro mě je to složité hodnotit, protože já jsem žádný z minulých festivalů fyzicky nezažil. Já jsem o něm nejdřív zpovzdálí četl a pak jsem nastoupil do velmi rychle rozjetého vlaku pátého ročníku, který byl dedikován jako pocta komedii. První problém byl asi v tom, že každý rok ho programově garantovalo jiné divadlo. Druhá věc byla v tom, že byl každý ročník jiný – od Bacha po Vlacha. Jeden rok to byla pocta Shakespearovi, potom Havlovi, vloni komedii. Další rok by to bylo bůh ví o čem. Tedy tím pádem diváci nevěděli, co mají od festivalu čekat, stejně jako odborná veřejnost. Nicméně že si řekneme, že budeme pěstovat progres žánrů, které Brno pěstuje, je myslím nějaká dlouhodobě udržitelná idea.“

03504564.jpeg

Jedním z předmětů diskuzí bylo sloučení Divadelního světa s bienálním festivalem Janáček: „Dokonce, a vy jste první, komu to říkám, odstupuji od své myšlenky vést nějaká jednání k tomu, že by festival Janáček Brno, který má pro město hluboký smysl a jedinečnost, jakkoliv pohltil nějakým způsobem Divadelní svět. Nemám iluze o tom, že Brňáci, potažmo Moraváci by jezdili na etablované festivaly, jako je Divadlo Plzeň, Divadelná Nitra nebo Pražský divadelní festival německého jazyka, v počtu větším než několik desítek nadšených jedinců. Nicméně my tady na představeních vidíme, že lidi chodí a že se jim to líbí. To, čím jsou udiveni, je z hlediska nás, řekněme diváků zkušenějších nebo poučenějších, standard. To je něco, co bychom měli my sami po sobě a posléze diváci po nás chtít.“

Požadavek nekřížení Divadelního světa s ostatními festivaly ho posunul blíže k původnímu termínu. „Dostali jsme úkol od našeho zřizovatele – rady města, aby Divadelní svět nekonkuroval jiným velkým, páteřním festivalům, jako je Moravský podzim a Janáček Brno. Museli jsme se tedy pokorně vrátit k jarně letnímu termínu. Festival se bude konat od 27. do 31. května 2016, což je doba, kdy jsou v Brně studenti. Je to pro nás podstatné, že studenti budou mít ještě akademický rok a mohou navštívit divadlo,“ dodává Glaser.

03504565.jpeg

Zúžením profilu festivalu se také koncentroval jeho program. Velké změny doznala např. sekce „Máme doma“ prezentující brněnská příspěvková i nezávislá divadla. Výraznou část tvořily zahraniční inscenace (např. z Německa, Velké Británie nebo Maďarska) i hitovky českých scén, například Klub rváčů ústeckého Činoheráku. Jedním z nejprovokativnějších titulů na programu byla variace Marxova Kapitálu z bratislavské Arény. „Ve hře Kukura jsme použili motiv, který se nám zdál dostatečně ztřeštěný na to, aby tam zazněl. Kukura ve svém divadle připravuje inscenaci Marxova Kapitálu, což v našem postkomunistickém období vyznívá dost přepjatě, šíleně a téměř jako tabu. Nám se to zdálo jako dobrý vtip a nebyla jiná možnost, než Kapitál opravdu zrealizovat,“ říká dramaturg Martin Kubran. Zábavná a nekorektní hříčka totiž dodala festivalu potřebnou esenci intelektuální anarchie a divácké náročnosti. „Myslím si, že je v tom ironie i sebeironie. Bavil nás taky moment zklamání, že kterýkoliv seriózní diskurz, který by se pokusil všechny tyhle věci nanovo přeformulovat, je v našich podmínkách téměř nemožný. V ten moment jsme si uvědomili, že divadlo tu není, aby se nám líbilo, uspokojovalo nás nebo jsme s ním souhlasili, ale je tu od toho, aby nás patřičně uráželo,“ uzavírá dramaturg.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.