Filmy, koncerty a pivo na vzduchu. Kam v Praze v létě za kulturou pod širým nebem

Holešovická oáza

Kout mezi bubenským nádražím a holešovickým výstavištěm, který je sevřený rušnými silnicemi, nepatří k nejpřívětivějším místům Prahy. Přesto tu vznikl letos na jaře nový umělecký prostor Holešovická šachta. Na uzavřeném dvorku už stojí bar a posezení, v okolních nízkých budovách proběhlo několik výstav a členka provozního týmu Hana Pelánková vyjmenovává, co všechno s prostorem plánují: „Kromě výstav především mladých autorů tu rozjíždíme i hudební program a do budoucna třeba i divadelní představení nebo improvizace. V srpnu začneme s pravidelnými ochutnávkami vín, protože tu máme krásný sklep.“

Kolektiv galerie tvoří fanoušci současného umění, většina návštěvníků se tak přirozeně rekrutuje ze stejného okruhu, prostor je ale otevřený pro kohokoli. Holešovická šachta by podle přání jejích zakladatelů měla být v hlučné čtvrti oázou, kam se budou lidé vracet. „Chceme, aby šachta byla přirozeným místem pro setkávání, aby se lidi nebáli přijít jen proto, že si třeba myslí, že dostatečně nerozumí umění. Člověk se sem může přijít podívat na obrazy, zatímco někdo jiný si zrovna bude opékat na dvorku buřty.“

Městská divočina s duší

Karlínský Přístav 18600 funguje na břehu Vltavy již čtvrtým rokem a na pražské kulturní mapě se stal zavedeným místem. Během let se v mnohém změnilo jak samotné místo, tak jeho okolí. Kolem poklidného zeleného koutu rostou mohutné administrativní komplexy i luxusní bytové domy a s tím se musí provozovatelé tohoto kulturního centra vypořádat. „Musíme hledat cesty soužití s lidmi, kteří si v okolí koupili drahé byty, takže se s nimi bavíme a snažíme se jim nabídnout něco jako rozšířenou zahradu pod jejich okny,“ říká Jindřich Krippner, spoluzakladatel Přístavu. Někteří z obyvatel okolních novostaveb sem chodí, najdou se ale prý i tací, kteří při koncertech volají policii. „Sousední dům tu ale měl třeba i setkání bytového družstva, takže se dá říct, že to nějak funguje,“ vypráví Jindřich.

Do Přístavu si našly cestu nejrůznější skupiny obyvatel, což byl i jeden ze záměrů jeho zakladatelů. „Chodí sem místní, senioři, rodiny s dětmi, ale často tu vídáme i zaměstnance z okolních administrativních budov, jak tu popíjejí v drahých oblecích pivo na štěrku, a vedle nich třeba příznivce alternativní kultury, kteří přijdou na program.“

Karlínský Přístav 18600 |foto: Alžběta Medková

Za dobu své existence se vybavení Přístavu stále zlepšuje a rozšiřuje, každý rok vypisuje tým okolo prostoru soutěž pro mladé architekty, na místě tak dnes stojí originální lavičky nebo dětské hřiště a letos by měl přibýt viničný altán. Financování leží především na provozovatelích, protože příspěvek od města je spíše symbolický. Ukáže se, jak bude vypadat příští sezóna. Na pozemku se sice stavět nesmí, ale měla by přes něj vést stavební cesta k chystanému novému komplexu, který bude s Přístavem sousedit. Krippner ale věří, že všechno dobře dopadne „Ten prostor má takovou duši, že se tu vždycky všechno nějak vyřeší.“

Kultura v rzi a kolomazi

Nákladové nádraží Žižkov už léta bouří emoce pražských občanů i politiků. Zatímco probíhají debaty, zda bude na místě stát obchodní dům a luxusní byty, ve staré budově nádraží už několik let funguje kulturní centrum. I jeho existenci doprovázely peripetie, když se v roce 2015 měnil po dvou letech jeho provozovatel. První dvě sezóny fungoval prostor pod radnicí městské části Praha 3, v roce 2015 ho převzal Národní filmový archiv (NFA) a během letní sezóny 2016 vzniklo kulturní centrum 1435mm. Změnu provozovatele nesla část veřejnosti nelibě, současná vedoucí centra Sára Herrmannová ale říká, že na své předchůdce – spolek pod vedením Matěje Velka – v mnohém navazují.

Nákladové nádraží Žižkov|foto: NFA

„Prostory spravuje NFA, takže je logické, že tu provozujeme letní kino. Konají se tu ale i koncerty, chystáme bleší trhy, vinyl store day, programy pro děti, lekce jógy a mnoho dalšího,“ vyjmenovává aktivity Herrmannová. Denní program považuje za obzvlášť důležitý, měl by totiž přilákat na nádraží i místní obyvatele. K tomu přispívá i denně otevřený bar a volně přístupná galerie.

Kulturní centrum před sebou ale nemá jistou budoucnost. Pokud v okolí památkově chráněné budovy, kde se kulturní aktivity pořádají, začne vznikat nová čtvrť, stavba pravděpodobně do chodu centra zasáhne. Časem by měla proběhnout i přestavba staré budovy na kulturně-vzdělávací centrum NFA, Herrmannová ale doufá, že rekonstrukce se aktivit 1435mm ještě nějakou dobu nedotkne, a uzavírá: „Přála bych si, aby přestavba neporušila místní atmosféru, ten specifický nádražní ekosystém, tu rezovitost a kolomaznost.“