Gotham je nadprůměrný seriál i bez Batmana. Občas ale padá do klišé
Už základní východisko televizní minisérie Gotham prozrazuje, že autoři měli vysoké ambice. Natočit samostatně stojící batmanovský seriál, který se odehrává v roce zavraždění rodičů Bruce Waynea, totiž samozřejmě znamená jediné: v Gothamu není Batman. Existuje několik možností, jak se s tímhle dobrovolným omezením vyrovnat, a tvůrci zvolili tu nejjednodušší – ústřední postavou je totiž mladý komisař James Gordon, který se chopí vyšetřování vraždy Wayneových rodičů, a zastupuje tak Batmana v roli idealistického bojovníka za spravedlnost.
Neznamená to ale, že by se Gotham bez svého hlavního hrdiny proměnil v generickou kriminálku. Samotný výchozí motiv, totiž umístění děje do doby daleko před zrodem postavy Batmana, totiž dovoluje tvůrcům pracovat se známými a osvědčenými charaktery neotřelým způsobem. Z Kočičí ženy je tak pubertální zlodějka, která žije v kanalizaci a živí se drobnými krádežemi, Hádankář ještě spokojeně pracuje na policejní stanici a travička a ekoteroristka Poison Ivy vypadá jako trochu zakřiknuté děvčátko, které rádo zalévá květiny. Hlavním záporákem a zároveň nejpropracovanější postavou je ale Tučňák, který od smolařského vyšinutce a umývače nádobí postupně stoupá gothamskou kriminální hierarchií čím dál tím výš.
Když se ke skvělým charakterům přidá vizuálně propracované ztvárnění samotného Gothamu, které osciluje někde mezi burtonovskou gotikou a nolanovskou civilností, chvíli to vypadá, že se seriál bude moct zařadit po bok těm nejúspěšnějším sériím současné quality TV. Rozpačitý scénář ale Gotham sráží „pouze“ k nadprůměru – seriál je trochu přelidněný a často není úplně jasné, která dějová linka má být hlavní. Mladý Bruce Wayne se snaží na vlastní pěst objevit vraha svých rodičů, Tučňák působí jako dvojitý agent mezi mafiánskými rodinami, které ovládají město, James Gordon kromě policejní práce řeší i osobní problémy, do úřadu nastupuje Harvey Dent. Kvůli častým odbočkám k vedlejším postavám a především kvůli charakterům, které se objeví jenom v jednom dílu a pak zmizí, tak často nevíme, jestli máme Gotham vnímat jako jeden dlouhý souvislý příběh nebo pouze jenom jako shluk uzavřených epizod. Jednotlivé zápletky jsou navíc často nepřekvapivé a odvozené od žánrových klišé.
Fanouškům vlastně nic z toho nemusí vadit, nadšení nad skvěle vytvořeným a živoucím městem a skvěle nacastovanými postavami vydrží dlouho. Přesto ani ten nejzapálenější nadšenec nemůže během některých slabších dílů neuznat, že potenciál Gothamu není úplně naplněný. Seriálová konkurence je v současnosti asi nejsilnější v dějinách televize a do úplné špičky Gotham po odvysílání jedenácti dílů určitě nepatří. Minimálně kvůli suverénně zvládnuté vizuální stránce jde ale pro fanoušky Batmana o povinnost. A to i přesto, že Batmana v Gothamu neuvidí.
Gotham: 75 %
Režie: Danny Cannon
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
