Grafický designér Martin Pecina: Ohyzdně upravené knihy nemůžu číst
Je držitelem ocenění za nejkrásnější knihu roku, o grafickém designu přednáší i píše. Písmo nosí v podobě výrazného tetování i na svém těle. S grafickým designérem s vizáží kavalíra – Martinem Pecinou – jsme se v rozhovoru bavili třeba o kvalitě grafického designu a typografie v ČR i v zahraničí, grafice a psích výkalech, i úrovni grafické úpravy oficiálních státních dokumentů.
„Přesně to je typoLenin z Brna a jde o přezdívku, kterou mi vymyslel Petr Babák. Přijde mi to docela vtipné a vzhledem k tomu, že trochu vypadám jako Lenin, tak s tím nemám problém,“ vysvětluje svůj postoj k bizarní přezdívce Martin Pecina, grafický designér, který ve své tvorbě dává prostor inspiračním zdrojům nejen z minulosti (jako v případě knihy Kruhy pod očima, kde jej ovlivnil strojopis, úpadková typografie ze 70. let), ale také mnoha odvětvím souvisejícím s vizualitou obecně.
„Je tady několik desítek tvůrců, kteří snesou mezinárodní srovnání. Jde to vidět na několika výstavách, i lokálních, které ale přesahují hranice naší země – jako je třeba Bienále grafického designu v Brně. Druhá věc je ovšem stav, který můžeme vidět na ulici nebo v knihkupectví.“ Právě v tomto širším kontextu má ČR podle Peciny proti západní Evropě rezervy.
„Nemáme dostatečně rozvinutou citlivost pro vnímání prostředí, ve kterém žijeme. Neexistuje třeba skoro žádná regulace,“ tvrdí typograf, jehož největší výzvou v komunikaci s klienty často bývá přesvědčit je, že si danou prací nehodlá „budovat sám sobě pomník“. Při výběru zakázek hraje určitě roli finanční hledisko, ale důležitější je osobní zájem o téma. V případě Martina Peciny jde o oblast historie, písma atd., těšila ho i nedávná práce na monografické knize Libora Hovorky k hodinkám známé české značky.
„Tetování je přirozená potřeba člověka zdobit svoje tělo,“ to, které nosí Martin Pecina, je opakem často módních vln a výtvorů, které o svém majiteli nic neříkají. „Od začátku jsem ke svému tetování přistupoval jako ke konceptuální záležitosti, jednotlivé části na sebe navazují a nefungovaly by jinak než jako celek. Systém, který jsem vytvořil, je aditivní, můžete přidávat a přidávat, pokud používáte podobné měřítko a barvy, tak to bude fungovat.“
Trpí Martin Pecina profesionální deformací při výběru knih v knihkupectví? Které knihy bere ze své knihovny opakovaně a rád do ruky? Která písma se nám nejlépe čtou? A co je největším nešvarem oficiálních dokumentů České republiky? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
