Havlovy Antikódy přesahují svoji dobu
Václava Havla známe hlavně jako dramatika a politika. Méně známé jsou jeho grafické básně Antikódy, které vytvářel v 60. letech. To nejlepší z jeho básní vybrali zástupci Knihovny Václava Havla a ve spolupráci s Novou scénou zahájili výstavu velkoformátových Havlových básní na piazzetě Národního divadla.
„Je tam člověk a jeho vnitřní svět. Ty texty jsou hodně svázané s dobou, kdy vznikly, to znamená začátkem 60. let Humor, nadsázka, fantazie a poezie to trochu vytrhává z těch pochmurných kontextů,“ říká kurátorka výstavy Antikódy Václava Havla Anna Freimanová. Expozici nejzajímavějších Havlových básní pořádá na piazzetě Národního divadla Knihovna Václava Havla společně s Novou scénou. „Zároveň s touto výstavou vydáváme sbírku básní, je to nejširší vydání. V minulosti vyšly dvakrát, ta první v roce 1963, a jsou tam dohledané i některé antikódy, které vyšly buď časopisecky, nebo byly v korespondenci,“ říká ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková.
Václav Havel se slovy a písmeny zabýval celý život. Výstava Antikódy nabízí Havla z trochu jiného úhlu pohledu, než který známe z jeho divadelního a později politického působení. Kurátorka Anna Freimanová oceňuje hlavně vizuální stránku Havlových Antikódů, které v 60. letech vznikaly na psacím stroji, což v dnešním světě počítačů působí trochu jako utopie. „Práce s tím pracím strojem přinášela jiné tempo a jiný rytmus. Ten člověk měl nějaký nápad a vyťukával ten obraz. Podle mě to má i kvůli tomu daleko větší hodnotu, protože dneska na počítači vytvoříte jednoduše všechno,“ vysvětluje Freimanová a zároveň doufá, že přesto, že je fenomén psacího stroje dávno pryč, zaujme výstava i mladé lidi, kteří ocení Havlovu fantazijní a obrazovou hru.
Na výstavu Antikódy navazuje i vizuálně-pohyblivá inscenace souboru Laterny Magiky na půdě Nové scény Národního divadla. „Václav Havel byl poměrně od začátku s Laternou Magikou propojen, psal o ní a s lidmi kolem ní se znal. Právě v souvislosti s tím jsme uvažovali, jak Václava Havla spojit s Laternou Magikou, a sbírka vizuální poezie pro divadlo, jako je Laterna Magika, nám přišla ideální,“ říká ředitel Nové scény Štěpán Kubišta, který zároveň doufá, že samotná volně přístupná výstava Antikódy osloví co nejvíce zájemců. „Myslím, že provedení výstavy může oslovit tu nejširší možnou škálu lidí – jak mladé, tak i ty, kteří knihu znají z roku 1964, kdy vyšla poprvé, nebo i v těch pozdějších vydáních. Každý, kdo tu knihu zná, tak si může doplnit to, co v tom původním vydání nenašel, zde na výstavě,“ dodává Kubišta.
POSLECHNĚTE SI: O výběru z původních dvou set básní, o prvcích absurdity a rozšířeném vydání sbírky jsme si v On Air povídali s výkonnou ředitelkou Knihovny Václava Havla Martou Smolíkovou. O tom, jak nepřítele nových technologií Václava Havla pojala pokroková Laterna magika, nám více prozradil ředitel Nové scény Štěpán Kubišta. Před premiérou inscenace Antikódy také seznámil posluchače s experimentální technikou „realtime tracking“, kterou představení využívá ve spojení s filmem a psacím strojem v reálném čase promítaným nad herci. V rozhovoru se dozvíte také o nové výstavě plánované v prostorách Knihovny Václava Havla.
Výstavu na piazzetě Národního divadla můžete navštívit do 7. dubna a podrobnosti o navazujícím vizuálně-pohybovém představení najdete na www.novascena.cz.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
