Ivan Wernisch nostalgicky bloumá světem S brokovnicí pod kabátem

8. duben 2014

Svou první báseň napsal už jako dítě. Když vydal první sbírku, nebylo mu ani dvacet. Od té doby mu vyšly desítky dalších knih, zařadil se mezi nejznámější české básníky a k předloňským sedmdesátinám dostal Státní cenu za literaturu. Letos Ivan Wernisch rozšířil dlouhou řadu svých titulů o knížku S brokovnicí pod kabátem.

Ivan Wernisch je básníkem jen tak mimochodem. Sám si tak říká jenom z donucení, protože dobře vnímá intelektuálský odér, který z toho slova může vanout. A chvástat se a mudrovat někde nad vínem, to není pro něj. Přesto právě o něm platí, že jazykem vládne dokonale a dovede jím vyslovit i nevyslovitelné. Opět to potvrdil svou novou sbírkou S brokovnicí pod kabátem, která právě vychází v nakladatelství Druhé město.

Tenká, střídmě graficky pojednaná knížka se dvěma průstřely na přebalu třídí Wernischovy nové básně do šesti oddílů. Činí to ovšem velmi citlivě, takže i když každá kapitola odhaluje jakési společné rysy vybraných básní, nijak to nerozbíjí knihu jako celek. Snad i proto, že Wernischova poezie má tak výrazné rysy.

Jeho smysl pro humor a recesi, který nezapomenutelně předvedl třeba ve sbírce Růžovejch květů sladká vůně / Virtuos na prdel, se tentokrát částečně vyjevil v oddílu Mlátva. Do něj spadají tři básně psané imaginárním jazykem, který vypadá jako čeština, zní jako čeština, mnohá slova ale vůbec neexistují, jsou podivnými přesmyčkami těch existujících. Wernisch v těchto třech textech dokázal, jak dokonalý cit pro jazyk má. Ačkoli totiž vlastně vůbec nic neznamenají, stejně přenáší poměrně silné emoce; především tu, která je příznačná pro celou knihu – nostalgii.

00754864.jpeg

Autor před dvěma lety oslavil sedmdesátku. A všechno, co za těch sedmdesát let zažil, teď vkládá do svých básní. Proplétají se jimi první dětské vzpomínky, milostné peripetie i hodiny prosezené v odéru cigaretového kouře a přepáleného oleje. Nic z toho ale není nijak popisné, Wernisch nevypráví příběhy, spíš předává pocity. Jediným slovním spojením dokáže vyvolat zvláštní stísněnost. Jako bychom to snad už někdy zažili i my, jako bychom cítili to samé. Při četbě jeho poezie se člověku úplně samovolně vrací zasuté a nekonkrétní vzpomínky. Tak trochu melancholicky a ohromně silně.

I když to může znít příliš vzletně a až nekriticky, Ivan Wernisch je opravdu mistr slova. Jak jinak si vysvětlit, že vám po přečtení devítislovné básně přejede zvláštní mráz po zádech a v hlavě se rázem převaluje hromada pocitů a myšlenek? Ať to tedy říká rád nebo nerad, je to básník se vším všudy.

Ivan Wernisch: S brokovnicí pod kabátem
Brno: Druhé město, 2014. 140 stran.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.