Jaroslav Peregrin vás donutí přemýšlet o vlastní mysli

28. duben 2014

Jaroslav Peregrin vede oddělení logiky ve Filozofickém ústavu Akademie věd, přednáší filozofii na Karlově univerzitě i mimo Prahu a odborné knihy píše v češtině i v angličtině. Přesto se ale neuzavírá do přísně akademického jazyka a snaží se přiblížit teorii i laikům. To se mu daří i v jeho nové knížce Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl.

Napsat knihu o složitém filozofickém či jiném vědeckém problému tak, aby ji bez totální ztráty sebevědomí přečetl téměř každý, je dost náročný úkol. Autor totiž musí najít rovnováhu mezi srozumitelností a dostatečnou přesností a hloubkou svých teorií. U nás se takové osvěty často ujímá logik a analytický filozof Jaroslav Peregrin. Poté co napsal mimo jiné knihu Filozofie pro normální lidi, která už titulem předjímá jeho snahy, vydal právě v nakladatelství Dokořán další podobný text.

Otázku, jak a kde přesně vznikají naše pocity a myšlenky, si většina lidí pravděpodobně už někdy položila. A málokdo asi našel uspokojivou odpověď. Jak totiž Peregrin říká, máme sice jistou intuici, když se ale pokusíme postavit ji na pevné teoretické základy, selháváme. A tak se během staletí střídavě objevují magická pojetí mysli jako něčeho, co stojí mimo tělo, co mu vnukává život, a naopak přísně vědecké postupy zkoumající naše nitro jen skrze vnější projevy.

Peregrin ve své knize ty nejpodstatnější přístupy shrnuje a vysvětluje, aby z nich nakonec vyvodil své vlastní stanovisko. Podle něj je pravda kdesi uprostřed mezi představou duše a pouhých mozkových výbojů. Mysl prý přesahuje „přírodovědeckou realitu“ ne pro svou magičnost, ale proto, že je ryze institucionálního původu. Jako filozof jazyka totiž Peregrin, s podporou podobně zaměřených kolegů, tvrdí, že jsme si mysl vlastně zkonstruovali, když jsme se postupně naučili mluvit o svých stavech.

02952181.jpeg

Po prvních stranách knihy, na nichž autor ukazuje, jak snadno se naše představa o vlastním nitru rozpadá v konfrontaci se snahou všechno to nějak rozumně vysvětlit, tak nakonec dospěl k poměrně přijatelnému závěru. Navíc dokázal naplnit i to, co si předsevzal – jeho knížka je napsaná naprosto srozumitelně a čtivě, citace jiných autorů důkladně vysvětluje, a jsou-li původní překlady příliš nestravitelné, použije radši své vlastní.

Čtenář s Peregrinem pohodlně prochází cestu od prvotního znejistění přes výklad dosavadních snah o pojmenování problému až k teorii, která se mu může zdát vcelku solidní. A i kdyby ne, knížka Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl ho alespoň donutí přemýšlet o svém přemýšlení.

Jaroslav Peregrin: Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl
Praha: Dokořán, 2014. 168 stran.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.