Jiří Kovanda: Důležitý aspekt umění je narušování stereotypů běžného života

26. červenec 2017

„Výklad karet na hrobě Jindřicha Štyrského je jedna z mých skutečně raných prací a už ji ani nepoužívám v mém současném portfoliu, ale skutečně se to stalo,“ odpovídá umělec a vysokoškolský pedagog Jiří Kovanda na otázku, zda si skutečně nechal od kamarádky na hrobě Štyrského kdysi dávno vyložit karty. Kovanda nyní až do 8. října vystavuje v prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce v rámci skupinové výstavy Médium: figura. Není tu k vidění pojetí figury jenom v sochařství, ale i ve fotografii, performance a práci s videem.

Jiří Kovanda patří k našim nejznámějším konceptuálním umělcům a už několik let za sebou okupuje přední příčky žebříčku J&T Banka Art Indexu, který dle různých kritérií hodnotí českou poválečnou uměleckou scénu. „Tak radost z toho samozřejmě mám, to je jasné. Hned ale musím dodat, že to je žebříček, takže zábavná věc, která sice může o něčem vypovídat a může nějak pomoci v orientaci sběratelům, ale dle mého názoru to není o kvalitě. Měřit kvalitu umění pomocí žebříčků je podle mě nesmysl,“ říká Kovanda.

„Ta věc vznikla podle části básně Jindřicha Štyrského a my jsme vlastně část té básně převedli do reality na jeho hrobě,“ říká Kovanda. Co mu tenkrát v kartách vyšlo, si prý už Kovanda vůbec nepamatuje. Zvlášť v začátcích během 70. let byl při svých vystoupeních velmi nervózní. Schválně se prý ale stavěl do situací, kdy musel sám sebe překonat a vykročit mimo komfortní zónu. „Narušení stereotypů a toho, na co jsme zvyklí z každodenního života, je podle mě jeden z nejdůležitějších aspektů umění obecně.

V rozhovoru jsme se mimo jiné věnovali i otázce (ne)srozumitelnosti současného umění a Jiří Kovanda připomíná, že vnímání umění by měl být dialog a také diváci se musí snažit vyjít umění vstříc, nějakým způsobem jej uchopit. Nepochopení současného umění ale není záležitost posledních let, protože například impresionistům ve své době veřejnost nerozuměla, a dnes jejich obrazy mnoho lidí naopak považuje za ukázku takzvaně srozumitelného umění.

Pokud vás zajímá, zda se liší atmosféra na pražské Akademii výtvarných umění a ústecké Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nebo zda je možné po absolvování studia umění skloubit klasické zaměstnání s vlastní uměleckou tvorbou, poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.