John Berger vychází v češtině. Proč jsou jeho Způsoby vidění stále aktuální?

18. leden 2017

On Air

John Berger, kontrakulturní celebrita a britský teoretik umění, zemřel na začátku ledna ve věku 90 let. O jeho životě a práci jsme mluvili s autorkou českého překladu Bergerovy knihy Způsoby vidění, Andreou Průchovou, a s Václavem Janoščíkem. Oba působí jako kurátoři, pedagogové a teoretici umění.

Série Ways of Seeing vznikla v roce 1972 pro BBC. „Nesmírně přístupným a srozumitelným způsobem předložil tento pořad základy kritického vztahování k vizuální kultuře, obrazům a umění. Upozornili mimo jiné na ženskou otázku nebo problematiku kapitálu v umění,“ vysvětluje Václav Janoščík. V době svého vzniku byly pořady Ways of Seeing velmi populární a diskutované. „John Berger mluvil na BBC k milionům lidí, překvapivě tehdy byly kriticky kulturní pořady zařazované do hlavních vysílacích časů a byly velmi populární.“

Berger vycházel z myšlenek Waltera Benjamina a z marxistických pozic kritizoval tehdejší i současné vnímání umění jako zboží. Věnoval se i tématu ženské role v evropské tradici umění. Identifikoval „male gaze“ a kritizoval sexuální objektifikaci, kterou vystihuje heslo „ženy mají touhu uspokojovat, ne ji projevovat“.

Berger se hrdě hlásil i k marxismu. „Byl humanistickým marxistou, snažil se dát hlas nižším sociálním vrstvám a lidem z venkova. Na francouzském venkově také dlouho žil,“ říká Václav Janoščík. John Berger nebyl jen teoretik, ale i spisovatel, za svou novelu G dostal v roce 1972 Man Bookerovu cenu. Polovinu peněz z ocenění daroval Černým panterům. Věnoval se také malířství: „K malování se vrátil v závěru života, po operaci očí. Prošel si ztrátou vidění, o které hodně psal a také ho přivedla zpět k malbě. Maloval florální motivy, rád utíkal z města na venkov, který jako ideál původního cyklu přírody rád kladl do opozice k industriálním městům, kde se tvoří kapitál a progresivní dějiny.“