Kamila Dohnalová. „Začínající“ producentka, která v 29 prošla Sundance, Cannes i užší výběr Oscarů

V horách nad městečkem Park City v západoamerickém státě Utah se skvěle lyžuje. Studentka FAMU Kamila o tom ví své. Místní sjezdovky testovala loni v lednu, když zrovna v údolí nepropagovala bakalářský film Ondřeje Hudečka Furiant na festivalu nezávislých filmů Sundance. Specifické vyprávění a propojení LGBT tematiky, atmosféry malebných jižních Čech a vzdoru idealizovanému konzervatismu konce 19. století se líbilo. Hudeček získal zvláštní cenu za režii. Tehdy osmadvacetiletá producentka filmu tímto úspěchem odstartovala svůj na české poměry neuvěřitelný festivalový rok.

Jaké to je, když vám hrozí Oscar? Mít premiéru na festivalu v Torontu a vyhrát Sundance? Poslechněte si i Kompot s nejúspěšnější začínající producentkou Kamilou Dohnalovou.

Vedle Furianta, s nímž se podívala i na další mezinárodní festival v kanadském Torontu, produkovala i krátký animovaný film Jana Sasky Happy End, který se dostal na shortlist deseti snímků, které se budou ucházet o nominaci na cenu Oscar. Stal se tak v podstatě jedním z deseti nejlepších na světě, v jeho kategorii nakonec zvítězil snímek Ptáčátko od animátorské jedničky Pixar. „Je to nádherný pocit, protože je to ten ‚dospělý‘ Oscar a je vidět, že i český studentský film se může ocitnout v konkurenci studií Pixar nebo Disney,“ komentuje Kamila. Hororová komedie Happy End je o tom, co všechno se může stát, když na silnici leží kámen. Uvedli ji také v Cannes a na nejprestižnějších festivalech animovaných filmů v Annecy a Clermont-Ferrand, největším festivalu krátkých filmů.

HAPPY END (2015) : Film Clip from Jan Saska on Vimeo.

„V Cannes jsme se ocitli ve stejné sekci s režisérem Albertem Vázquezem, který tam měl film Decorado, pro mě možná nejlepší animovaný film roku 2016. Sdílet s ním něco takového bylo neuvěřitelné,“ popisuje Dohnalová, která díky náročné festivalové šňůře nahlédla do prostředí filmového byznysu. „Festival Sundance je stěžejní pro americký trh, protože se tam v podstatě na týden přesune celý Hollywood, ale není tak divácký jako například Berlinale. Taky je výsostně neevropský. Koná se v zimě, v místě, kde vesměs neexistují chodníky, takže z jedné lokace na druhou projíždíte auty nebo autobusy skrz závěje. Nosí se tam svetry a oteplovačky, což Evropany dost znervózňuje a na předávání cen je pak poznáte okamžitě – jako jediní totiž na sobě mají obleky a róby,“ vzpomíná Kamila na loňský zážitek se smíchem.

Její festivalovou strategii pro Happy End v médiích ocenil i děkan FAMU Zdeněk Holý. „Obecně se vyplácí vybírat festivaly podle typu filmu a také ctít určitou posloupnost. Přihlašovat ho nejprve na ty prestižnější a až potom na ty menší,“ popisuje. Za velmi důležitou považuje také práci dramaturga, který může vylepšit a nakonec i odhadnout mezinárodní šance snímku, protože ne všechny filmy se na velké festivaly hodí. Tipem „začínající producentky“ je také mít na všech networkingových akcích a prezentacích připravený nový projekt. „Seznámíte se s obrovským množstvím lidí, a proto má smysl, abyste už do zahraničí jeli třeba s tím, že chcete najít tu správnou herečku pro další snímek,“ říká.

Z krátkého filmu s názvem Happy End|foto: FAMU

Psychopat Stroupy na bowlingu

Nominace Furianta na Velkou cenu poroty za krátkometrážní film v Sundance, která se předávala ve stylu Big Lebowski na bowlingové dráze, mohla Kamilu těšit dvojnásobně, protože je i autorkou námětu. Značně nečítankový životní příběh dramatika Ladislava Stroupežnického neboli Stroupyho, jak mu v týmu říkají, ji fascinoval už na gymnáziu. „Na látku jsem přišla díky svému skvělému učiteli češtiny. Začal mě zajímat Stroupežnického osud předtím, než se stal prvním uměleckým šéfem Národního divadla. Také jsem zjistila, že vyrůstal v jižních Čechách, což je kraj mého dědečka,“ říká rodilá Pražačka, která jako dítě trávila u prarodičů hodně času.

Ovlivnila ji také legenda českého divadla Miroslav Macháček, který Furianty nezapomenutelně zpracoval v 80. letech. „Jeho režisérská série pro Národní divadlo vycházela na DVD v časopisu Reflex přesně v době, kdy jsem chodila na gympl a dělala na Naše furianty referát,“ vzpomíná Kamila, podle níž konec 19. století není přitažlivá doba, pokud se držíme poněkud vykastrovaných školních osnov. „Jakmile se ale člověk ponoří do osobních osudů jednotlivých aktérů národního obrození, odkryjí se thrillerové a často i silně pornografické příběhy. Muži, kteří vybudovali českou kulturu a státnost, samozřejmě nebyli žádní Mirkové Dušínové.“

Cenu za režii krátkého filmu si ze Sundance odnáší český snímek Furiant|foto: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Stroupežnického příběh z Furianta taky nejsou žádné Rychlé šípy. Místo důstojného národního buditele ve filmu sledujeme psychopata, který jako krásné dítě bezostyšně týral zvířata. „Poté, co o fyzickou přitažlivost přišel po pokusu o sebevraždu, přesunulo se týráníčko do nefyzické roviny, nad umělci užíval svoji nadřazenost v pozici prvního dramaturga Národního divadla,“ popisuje svého oblíbeného antihrdinu Kamila. Jejího Ladislava si dokážeme snadno představit i jako posilu bowlingového týmu, který vede „The Dude“ Lebowski.

Furiant ani Happy End nevznikaly s kalkulem, že budou výsostně české, rozhodně ale sázely na vizuální dojem. „Jistý národní svéráz v Happy Endu určitě najdeme, ale důležité je také to, že jde o film bez dialogů. Pak vám film umožňuje vnímat jen obraz a jeho vyprávění. A nemusíte se soustředit na titulky,“ prozrazuje Kamila s nadsázkou svůj další producentský trik. Se spolužačkami a kolegyněmi Alžbětou Janáčkovou a Martinou Štruncovou nedávno založila produkční společnost Silk Films, v rámci níž vyvíjí svoje další projekty. Jedním z nich je i další animovaný film Jana Sasky Hurikán „o kouzelně alkoholovém dobrodružství muže s prasečí hlavou“.

FURIANT | Oficiální Trailer from Ondrej Hudecek on Vimeo.