Kniha Mezera rekapituluje vývoj českého umění za posledních pětadvacet let

21. listopad 2014

Ve čtvrtek 20. listopadu se v rámci vyhlášení vítěze 25. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého konal i křest knihy Mezera s podtitulem Mladé umění v Česku od roku 1990 do roku 2014. K výročí založení Společnosti Jindřicha Chalupeckého ji při této příležitosti připravil tým autorů v čele s ředitelkou ceny Lenkou Lindaurovou. Jejich cílem bylo nejen zrekapitulovat dosavadní historii udílení tohoto ocenění, ale pokusili se ji také zasadit do dobového kontextu a ohlédnout se tak za uplynulým čtvrtstoletím porevolučního vývoje nejen v českém umění.

„Koncept knihy nespočívá v tom, že bychom jenom představili naše finalisty a laureáty, kterých je od roku 1990 celkem sedmdesát, ale chtěli jsme na pozadí této ceny zmapovat českou uměleckou scénu za posledních pětadvacet let. A pokusili jsme se to udělat tak, aby to bylo zajímavé i pro širší veřejnost, takže tam jsou sice i odborné eseje, ale to je menší část knihy,“ představila projekt Lenka Lindaurová. „Kniha jako celek je založená na jakési mozaice dobových událostí a informací, a to nejen z umělecké scény. Je tam vykreslené i politické nebo ekonomické pozadí. Krom toho jsou tam i různé zajímavosti nebo události, které se udály a já s mým týmem jsme považovali za důležité je připomenout, ať už pamětníkům, nebo těm, kteří je nezažili.“

Grafický design má na svědomí trojice Tereza Hejmová, Petr Bosák a Robert Jansa, kteří se snažili v grafickém řešení zohlednit požadavky na adekvátní prezentaci dobových materiálů i fotografií a reprodukcí. Kniha je proto tištěná na dvou různých papírech, z nichž jeden je používaný právě pro reprodukce a ten druhý pro skeny. „Je tam řada autentických dobových článků a skenů, které bylo nesmírně obtížné vyhledat. Články jsou totiž skenované v databázích až od roku 2007, takže sice se dostanete k novinám, ale ty jsou skutečně pořád ještě tištěné, a i když je to teprve pětadvacet let, dneska už jsou téměř raritou,“ dodala Lindaurová.

03255366.jpeg

Kniha je rozdělená po pěti letech na pět částí a každá část je uvozena esejem, ať už teoretika umění, filozofa, či sociologa. „Můžu jmenovat například Václava Bělohradského, Miroslava Petříčka nebo Karla Císaře. V dalším obsahu se pak už vždy věnujeme danému období. To je největší část knihy, ve které jsou mozaikovitě poskládány různé zprávy, je tam spousta obrázků a také množství fotografií, které jsou publikovány vůbec poprvé a které jsme díky našim rešerším dohledali v soukromých archivech. Samozřejmě následuje představení všech finalistů a všech laureátů a jejich portfolia,“ řekla Lenka Lindaurová ke struktuře knihy. „A celou knížkou také probíhá můj osobní deník. Neříkám, že je psaný celých pětadvacet let, je složený z různých vzpomínek, úryvků, mých starých zápisků a občas je to i mystifikace. Šlo mi trošku i o to, přitáhnout pozornost i lidí, které jinak umění tolik nezajímá, ale zajímají je třeba drby z uměleckého života.“


autor: Karolina Ketmanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.