Komiks Dívka jménem Patience je netrpělivé a brutální vyznání z lásky
Jack a Patience za sebou mají traumatickou minulost a ve světě se trochu lopotí. Zrovna ale počali dítě a snad se blýská na lepší časy. Nadějné vyhlídky skončí o několik stran později, když je Patience zavražděna. Jediná šance, jak tragický vývoj zvrátit, je zmocnit se stroje času. Dívka jménem Patience působí na první pohled jako akční sci-fi komiks o efektu motýlího křídla. Komiksový veterán Daniel Clowes ovšem z nakládačky prošpikované kulometnými dávkami vulgarismů dokáže udělat dojemnou love story.
Daniel Clowes si s velkou pravděpodobností už brzy odnese cenu za obecný přínos komiksu. Byl to právě on, kdo v devadesátých letech pomohl revitalizovat svět panelů a bublin. Jeho Ghost World (1997) vyprávěl o kamarádkách Enid a Rebecce a jejich každodenním vypořádávání se s maloměšťáckými snoby, úchyláky a tupci. Ghost World byl oceňován zejména za to, jak neúprosně a pravdivě zobrazoval upachtěnost dospívání. Následná filmová adaptace komiksu v čele se Scarlett Johanson, Thorou Birch a Stevem Buscemim udělala z Ghost World kanonické dílo všech puberťáků Generace Y a z Clowese experta na komplikované dospívání.
I v Dívce jménem Patience je dospívání jedním z důležitých motivů, i když pohřbeným pod těžkopádnou detektivní zápletkou s prvky sci-fi a cestování v čase. Když Jack najde Patience mrtvou, vydává se pátrat po jejím vrahovi na vlastní pěst. Do beznadějných let hledání vnese světlo až bizarní stroj času, který Jack objeví v roce 2029 – tedy 17 let po smrti své ženy. Notně prošedivělý, zahořklý a obhroublý hrdina se s odhodláním vydává do minulosti, aby Patience uchránil před smrtí. Díky časovému skoku se před čtenářem Dívky jménem Patience otevírá traumatické dospívání chudé holky z maloměsta, která musela ustát rodinu alkoholika a sérii morálně zvrácených, sadistických přítelíčků.
Patience se pevně drží žánrových klišé. Cestování v čase se pomstychtivému Jackovi nedaří a při expedicích do minulosti se dopouští malérů, před kterými varoval už Dr. Brown v Návratu do budoucnosti – což bylo mimochodem naposledy, kdy to bylo cool. Clowes nestydatě využívá narativních stereotypů a notoricky známých lokací, jako je třeba předměstský bufet s jukeboxem, palačinkami a věčně doplňovaným kafem. Vyžívá se taky ve starém, dobrém násilí a sprostých hláškách, jako by Dívka jménem Patience byla sci-fi verzí Posledního skauta. Clowesův záměr je ale jasný. Nad tradiční svět oldschoolového amerického akčňáku totiž vystupuje postava samotné Patience, dívky, která trpělivě překonává vlastní traumata a má víc síly než všichni horkokrevní, agresivní muži dohromady.
Britský server Spectator se o Dívce jménem Patience vyjadřoval jako o komiksové misogynii. Na recenzentku Lucy Ellman nejspíš udělal špatný dojem lehce archaický pohled na stalkující macho-chlapy a nevinné, bezbranné dívky, násilí nebo biflování výsledků amerického fotbalu. Patience by se ale měla číst jako Clowesovo vyznání z úzkosti v lásce – z lehce iracionální potřeby ochránit vlastní družku, která by si přitom nejlíp poradila sama. Ne nadarmo je to právě Patience, kdo je opravdovou hrdinkou Clowesova posledního komiksu. Přisprostlého, násilného, ale taky humorně dojemného vyznání z lásky.
Daniel Clowes, Dívka jménem Patience (Trystero, 2016), přeložil Martin Svoboda, 180 stran
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
