Kreslíř Michal Suchánek: Tvořit komiks v České republice je dost náročná disciplína

10. listopad 2015

„Zbožňuju sci-fi. Je to můj nejoblíbenější žánr v literatuře i ve filmu, takže o tom, že můj první komiks bude sci-fi, bylo rozhodnuto dávno předem. Shodou okolností jsem v době, kdy jsem se rozhodl do něj pustit, četl povídky Ondřeje Neffa. A to nejjednodušší, co jsem mohl udělat, bylo zkusit jednu z těch povídek zadaptovat,“ vysvětluje Michal Suchánek, proč si jako námět pro svůj komiksový debut vybral právě tři povídky nestora českého sci-fi.

Na knize Děsivé radosti pracoval Michal Suchánek tři roky, protože se jí mohl věnovat jenom ve svém volném čase: „Tvořit komiks v České republice je dost náročná disciplína, protože to neděláte pro peníze, ale pro radost. Souběžně s prací na komiksu jsem musel mít ještě běžné zaměstnání, a i proto mi trvalo tak dlouho ho dokončit.“

Čtěte také

Možností, jak se komiksem živit, by podle Michala bylo dělat komiksy pro zahraniční vydavatele. Nějaké nabídky už prý dostal a v současné době zvažuje, zda by pro něj některá byla zajímavá. Momentálně si dává pauzu od sci-fi a zpracovává komiks podle pohádkového scénáře své přítelkyně. V budoucnu by se ale ke sci-fi opět rád vrátil. „Jestli to bude znovu adaptace nějakého osvědčeného autora nebo nějaká původní věc, to zatím nevím. Rád bych ale vytvořil dlouhý, plnohodnotný příběh. To osobně vnímám jako těžší úkol než formát krátkých povídek,“ dodává k tomu nadějný komiksový kreslíř.

V době, kdy kreslí vlastní komiksy, se Michal snaží moc nečíst cizí práce, aby ho jejich výtvarná stránka neovlivňovala. Mezi jeho oblíbená díla ale patří americká série Preacher, líbí se mu vizuální podoba komiksů od autorů, jako jsou Moebius, Manara, Serpieri, a taky starší komiksy z 30. let od Alexe Raymonda.

03505266.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.