Krychle z knedlíků je nosný koncept nejen aktuální výstavy v galerii Tranzitdisplay
Jídlo je nosný koncept nejen pro současné foodbloggery, ale také v podstatě odvěká součást umění. Andy Warhol si namáčel hamburger do popartového kečupu a Paul McCarthy nám servíroval minimalistický sendvič v podobě černé krychle už v 70. letech. Ikonická umělecká díla přibližuje výstava v pražské galerii Tranzitdisplay v kurátorské režii Terezy Jindrové a Jana Kratochvila.
„Vybrali jsme si jídlo jako součást života, která je vlastní úplně každému člověku, takže může rezonovat napříč generacemi, napříč zájmovými sociálními skupinami. Vytvořili jsme v galerii Tranzitdisplay zaprvé výstavu a zadruhé tady po dobu pěti dní bude otevřené krátkodobé bistro,“ představuje Tereza Jindrová projekt, jehož struktura je jednoduchá. Několik umělců interpretuje nebo reaguje na díla jiných umělců, pojítkem a tématem zůstává jídlo. Někdy jako koncept, jindy jako nástroj nebo zástupný symbol.
„Samotná výstava má v podstatě edukativní charakter, vybrali jsme dvanáct umělců napříč 20. stoletím, v jejichž díle se odráží téma celého projektu, tedy jídlo. V některých dílech se používají samotné potraviny, v některých se vaří, jde o téma kuchyně nebo společného jídla. Vybrali jsme jak umělce, tak umělkyně a k nim jsme zvolili jednoho českého umělce nebo umělkyni, kterým jsme zadali konkrétní dílo, ti pak měli to původní ‚známé‘ dílo nějak parafrázovat,“ říká kurátorka a uvádí příklad interpretace, která přetvořila umělecké dílo do designu. „Jedním z děl je práce surrealistické umělkyně Meret Oppenheim, kterou jsme vložili do rukou české designérky Evy Eisler. Meret Oppenheim původně pracuje s banálními objekty, jako jsou šálek, talířek, lžička, a vytváří z nich senzuální skulptury, které mají většinou sexuální konotace. Eva Eisler přetvořila její díla do aktuálních šperků.“
Původní dílo Jannis Kounellis sestávalo z několika vaků opřených o stěnu galerie a naplněných různými druhy luštěnin, které mohl divák nabrat do dlaně a rozhodit po podlaze. Pavla Sceranková ve své interpretaci používá také luštěniny, navíc do vaků umístila metronomy, čímž akcentuje element času. „Zajímavá je na tom určitá fyzikální rovina, je to takový pokus ze základní školy. Postavíte metronomy, každý spuštěný v jiný čas, na zavěšenou desku, metronomy se v průběhu zhruba jedné minuty sesynchronizují,“ dodává Jan Kratochvil.
Výstava Jídlo je nosný koncept přináší kromě instalací a forem současného umění i přehledné informace o zásadních dílech, která jste třeba ještě neznali. Stereotypní pocit nesrozumitelnosti současného umění zde kurátoři jednoznačně vyřešili.
„Každé dílo je doprovázené rozšířenou popiskou původního díla, které stálo v roli inspirátora. Cílem výstavy je tak co nejpopisněji vysvětlit každému divákovi, nejen těm, kdo se vyznají v dějinách umění, jak se k sobě ‚nové‘ a ‚staré‘ dílo vztahuje,“ uzavírá Tereza Jindrová.
Bleskovou výstavu a improvizované bistro v pražské Dittrichově ulici můžete prozkoumat jen do 24. 9., takže pospíchejte.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
