Letní čtení? Chládek v metru po konci světa, české povídky a Islanďan Sjón
Jestli už teď trpíte vedrem, zatímco kraje republiky se topí v nepochopitelných přívalech krup, vyrazte do knihkupectví. Čeká tam na vás poslední díl postapokalyptické série Metro od Dmitryho Glukhovského nebo nová kniha islandského spisovatele Sjóna. A komu vysoké teploty zkracují dobu soustředění, může sáhnout po dvou nových povídkových sbírkách tuzemských autorů, které nabízí nakladatelství Fra.
Dmitry Glukhovsky, průvodce temným Metrem
Občas když procházíte vestibulem metra, všimnete si nenápadné, ale masivní ocelové zárubně před vstupem na eskalátory. A vám se rozjede fantazie. Začne řičet alarm, ozve se dunění a ze zárubní začnou vyjíždět obří ocelové dveře, které vzápětí oddělí stanici metra od povrchu Země. Z té bude za pár hodin pustina. Jestli se vám o tomhle zdá pravidelně při cestě do školy nebo do práce, měli byste si přečíst kultovní postapokalyptickou románovou sérii Dmitryho Glukhovského Metro. Stanice moskevské podzemky osídlili přeživší z jaderné války a vytvořili si nová společenství, jejichž území se rozkládají na ztemnělých nástupištích. Jak vypadá konečná stanice a jestli je na ní klíč k záchraně lidstva, se můžete dozvědět v nedávno vydaném třetím dílu Metro 2035. Ještě dusnější zážitek ovšem nabízí nakladatelství OneHotBook, které se pustilo do zvukové adaptace prvního dílu Glukhovského trilogie. Z tohohle tunelu se už na světlo nedostanete. Ale aspoň nebude vedro.
Dmitry Ghukhovsky – Metro 2035 (Knižní klub), Metro 2033 (OneHotBook)
Sjón. Textař Björk a lodní vypravěč
V Česku – a koneckonců i jinde ve světě – se islandský spisovatel Sjón proslavil díky skvělé knize Syn stínu. Román chladně přesný, rozkouskovaný do jednoduchých vět – jako kdyby ho vyprávěl někdo, kdo chce v mrazu šetřit teplo, a tak radši moc nemluví. I nová kniha autora písňových textů pro Björk potěší milovníky nehostinných, exotických krajin a bájných příběhů. Múza z lodi Argó je postmoderní pochoutka, ve které se cestuje časoprostorem pomocí jediného kusu dřeva. Islandská nákladní loď se skrze vyprávění námořníků za dlouhých večerů na moři mění na Argó z řeckých bájí. Svérázného rybožrouta Haraldssona a kormidelníka Kainea střídá na stránkách sám argonaut Iáson. Není pochyb, že tak vyčuraný autor, jako je Sjón, z téhle prapodivné zápletky vystřihl něco úchvatného.
Sjón – Múza z lodi Argó (Dybbuk)
Osmdesátky pro nostalgiky aneb Jižák, jižák je město snů
Pokud vám stačí přenést se v čase jenom o pár dekád, pořiďte si novou knihu nakladatelství BiggBoss nazvanou Osmdesátky. Monografie dokumentárního fotografa Jana Jindry bude ale možná podobně ponurá záležitost jako postapokalyptické Metro. Fotografie zobrazují normalizačně tuhé Česko s jeho jídelnami i zbrusu novými sídlišti. I na fotce s vysmátými puberťáky, co se zrovna chystají prozkoumat čerstvé ulice Jižního Města, je něco nepříjemně úzkostného. Estetickému požitku (kterému mimochodem už tradičně napomáhá biggbossovská péče o design) tahle ponurost samozřejmě nebrání a kniha nakonec nabídne i odlehčení v podobě cyklů Silvestr v hotelu Jalta nebo Chalupáři. Kolekce devětadevadesáti fotek končí odjezdem okupačních vojsk v roce 1989 a knihu doplňuje i odborný text editora Tomáše Pospěcha a rozhovor se samotným fotografem Janem Jindrou.
Jan Jindra – Osmdesátky (BiggBoss)
Česká povídková hegemonie
Nakladatelství Fra vychází vstříc čtenářům, kterým se v důsledku vedra zkracuje pozornost. Anebo prostě jenom chtějí číst dobré povídky, protože těch je v Česku pomálu. Ladislav Šerý píše v knize Nikdy nebylo líp o postarších ajťácích, hospodských povalečích a úspěšných mužích-žralocích, kteří kontemplují nad svým vyprázdněným životem v autě cestou z práce poté, co do jejich kanceláře přišla policejní razie. Novinářka Adéla Knapová do čtenářů hned v první povídce napálí metro (všechno se propojuje), ale jinak to vypadá, že ze všeho nejradši píše o neviditelných lidech. O učiteli tělocviku, který žije, protože mu nic jiného nezbývá, nebo o romantickém neúspěšném vrahovi. Na sondování české krátké prózy je květen bezpochyby nejlepší období.
Ladislav Šerý – Nikdy nebylo líp, Adéla Knapová – Nemožnost nuly
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
