Lubomír Typlt: Bezkonfliktní umění je zbytečné
„Můj první cyklus obrazů s názvem Baterie byl hodně nekonfliktní, namalovaný v jásavých barvách a příjemném ladění. Pak jsem ale získal pocit, že takhle bych celý život malovat nechtěl. Myslím si, že pokud umění nevyvolává žádný konflikt, tak je svým způsobem zbytečné. Proto jsem hledal nějaký nový námět, který by mě oslovil, a shodou náhod jsem našel v příkopu mrtvou kočku,“ popisuje malíř Lubomír Typlt, kde se vzal motiv kočky, který se v jeho obrazech objevoval poměrně dlouhou dobu.
Jako vášnivý cyklista prý vídal v příkopu ledacos, a když v něm jednou našel mrtvou kočku, tak si řekl, že to je námět, který by rád maloval. Pro kočku se vrátil s gumovými rukavicemi a igelitovým pytlíkem. Protože bylo léto a kočka už byla v rozkladu, tak ji nemohl malovat v ateliéru. Ke zděšení rodičů ji proto zabalenou v igelitu vynesl na zahradu a maloval ji tam. Co jeho obrazy s mrtvou kočkou říkají? Odpovědi na otázky, které mrtvá kočka vyvolává, dle slov Lubomíra Typlta jeho obrazy nikomu nezodpoví. Má prý rád obrazy, které jsou nedořečené a zachovávají si své tajemství.
Kromě koček jsou jedním z častých motivů jeho obrazů chlapci a dívky. „Teď jsem četl takovou zajímavou myšlenku, že ve středověku děti nevnímali jako symbol nevinnosti, jak to máme teď. Naopak. Zjednodušeně řečeno byly děti brány jako ďáblové, ze kterých je potřeba teprve vychovat dobré lidi. To mým obrazům dost nahrává. Děti podle mě skutečně nejsou nevinné, ale při poznávání světa jsou občas schopné dělat dost kruté věci,“ objasňuje Lubomír Typlt další ze svých oblíbených námětů, kterým jsou právě děti nebo dospívající.
Lubomíru Typltovi momentálně vychází obsáhlá monografie Tikající muž, která mapuje jeho tvorbu od 90. let do současnosti. Na křtu v pátek 20. listopadu vystoupila i skupina WWW, jejímž je členem. Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém jsme se kromě jeho malířské tvorby věnovali i historii a budoucím plánům skupiny WWW.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
