Maroldovo panoráma předcházelo virtuální realitě. Mladého Teigeho a Seiferta ale bitva u Lipan nebavila

20. prosinec 2016

Komentovaná prohlídka Maroldova panoramatu v podání studentského spolku Divná místa FF UK připomněla, že je v Praze k vidění historická atrakce zobrazující ohromující prohru husitských bojovníků s vojskem utrakvisticko-katolické aliance v roce 1434. Nad virtuální realitou a zábavou totiž naši předci přemýšleli podobně jako my – chyběly jim ale 3D brýle.

I v předminulém století přijímali lidé technologické hry s iluzí a realitou ambivalentně. Dobová kritika i úžas stihly také Maroldovo panoráma, které dnes na okraji Stromovky lehce přehlédneme. „Stojíme v technologicko-umělecko-vědeckém průsečíku, který skutečně může být předznamenáním současné virtuální reality,“ říká Kateřina Svatoňová z Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Návštěvníkům pohledy od úst komentátorky utíkají do všech stran. Kolem nás totiž probíhá bitva u Lipan.

„Některé recenze v tisku říkaly, že panoráma je nebezpečná věc, protože v nás vzbuzuje nejasnou představu o tom, co je realita a co iluze. Komentovaly hlavně ztrátu představy o skutečnosti. Známe to i ze současných debat o virtuální realitě,“ dodává Svatoňová.

V Polsku se stojí fronta

Širokoúhlý trojdimenzionální obraz vytvořil malíř Luděk Marold v roce 1898. Studentský spolek Divná místa tu v pátek odpoledne uspořádal za vstupné 25 korun komentovanou prohlídku. Student filmových studií Matěj Forejt se inspiroval v polské Vratislavi, kde nedávno navštívil panoráma Raclawicka. Stojí se na něj fronty, zatímco pražské navštíví asi pět set lidí ročně.

02833898.jpeg

„Viděl jsem, jak se s touto atrakcí dá pracovat i marketingově, a to porovnání s pražským panoramatem mi přišlo natolik křiklavé, že jsem se rozhodl téma otevřít alespoň pro pár zájemců, jsem rád, že se našli,“ vypráví. Nezájem Čechů si vysvětluje i tím, jak panoráma a husitský odboj proti mocnosti ideologicky využil komunistický režim.

Seifert and Teige are not amused

Maroldovo panoráma viděli diváci poprvé na Výstavě architektury a inženýrství. „Bylo prezentováno na jiném místě než dneska. Jediné vyobrazení původního panoramatu je na pohlednici z výstavy z roku 1898,“ vysvětluje Forejt. Je na něm zachycený vstup do dřevěného zdobeného pavilonu. Po deseti letech se na Výstavišti konala další exhibice, do které bylo opět zařazeno pro pobavení návštěvníků. Vzniknul nový pavilon, ten ale v únoru 1929 probořil sníh a poničil střechu i plátna.

Nastupující generace umělců spjatá s českou avantgardou a modernou jako Karel Teige nebo Jaroslav Seifert plánovanou rekonstrukci kritizovala – milovníkům pařížského nočního života a futuristického umění nepřišlo optické veledílo dost současné. Zábavu si představovali jinak. „Řekněte však upřímně, kdo by si vzpomenul, dívaje se do věčné chumelenice, na bitvu u Lipan?“ napsal tehdy mladý Seifert. Tímto textem Matěj Forejt prohlídku začal a zakončil ji sebekritikou básníka, v níž se Maroldovi o několik desetiletí později omlouvá.

03762869.jpeg

Dětský hrdina Jiřík z Poděbrad

V přednášce uvnitř studeného panoramatu, které je přes zimní sezónu zavřené, vysvětlila Markéta Svitáková ideologický kontext a Kateřina Svatoňová kulturní a technologický přesah do současnosti. Panoráma souvisí s výzkumem lidského vnímání a zraku, který není směřován do jednoho bodu, ale je kruhový. Podobně jako u VR technologie, i Luděk Marold a jeho kolegové chtěli vytvořit multisenzuální prostředí připomínající 3D. „Zapojovali sem hudbu, která v nás ještě více vzbuzovala dojem, že se ocitáme v prostředí bitvy. Například tu živě zpíval sbor Hlalol husitskou hymnu Ktož sú boží bojovníci,“ vypráví Svatoňová. Komentovanou přednášku navštívil i třiatřicetiletý Honza Štern. Nebyl tu poprvé. „Maroldovo panoráma je spojené s mým dětstvím a hlavně s mojí babičkou, která mě sem brala pravidelně. Byl jsem tu asi čtyřicetkrát nebo padesátkrát. Skutečně to na mě tehdy působilo magickým dojmem, ocitl jsem se na jiném místě a měl jsem svoje oblíbené rytíře a vojáky z kreseb. Měl jsem rád vždycky mladého Jiříka z Poděbrad, vyzařuje z něj taková aura, potom jsem měl rád tyhle divoké jezdce v barevných tógách a scéně dominuje Prokop Holý,“ říká.

Město Praha nyní řeší generální rekonstrukci celého Výstaviště včetně Maroldova panoramatu – odborná zpráva letos konstatovala, že budova je ve špatném stavu, zatéká do ní a opadává v ní omítka. Podle vypracovaného projektu by opravy stály 100 milionů korun. Plánovaná byla i elevace pro sto diváků. Proti tomu se ohradila opozice a město se rozhodlo vyhlásit novou soutěž s limitem 50 milionů. Studenti se sem chtějí vrátit i na jaře. „Divná místa vzešla z vycházkového semináře pořádaného na Filozofické fakultě a uvažujeme o tom, že jedna z procházek v letním semestru bude směřovat sem,“ říká Matěj Forejt.

03762912.png
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.