Národ grázlů zastihuje Mission: Impossible ve vrcholné formě

4. srpen 2015

Pátá Mission Impossible dokazuje, že po devatenácti letech existence akční série o Ethanu Huntovi nejenže neupadá, ale naopak – chytá nový dech. Národ grázlů je totiž překvapivě vitálním příspěvkem do nevyrovnaného kánonu, jehož filmová kapitola se píše od roku 1996.

Na její počátek mohou s láskou vzpomínat milovníci staré Prahy, Marka Vašuta a porušťování českých reálií, avšak De Palmův první díl jako by stárl už ve chvíli, kdy byl natáčen. Pokus propojit tradiční špionážní thriller s technologickým futurismem působí hodně vousatě a spíš předznamenává bloudění, které Tom Cruise podstoupil pod extravagantní (holubí) taktovkou Johna Woo o čtyři roky později. Identita agenta Ethana Hunta – žánrová i psychologická – byla dlouhou dobu záhadou a jasnější směr jí vytyčil až seriálový tým pod vedením J. J. Abramse přelomovou trojkou. Superagent Hunt díky obratnému režijnímu vedení rozluštil hádanku, jak ve 21. století účelně spojit vysokooktanovou akci se zapeklitou konspirací.

03442847.png

Vím, kým jsem

Určitým zenitem M:I byl bezesporu Ghost Protocol Brada Birda. Expert na animáky propůjčil čtyřce brilantní výtvarné provedení a architektonickou strukturu, která ji zcela odlišila od konkurence. Na režisérovi a scenáristovi pátého dílu Christopheru McQuarriem záleželo, kam nevypočitatelnou značku posune dál. Národ grázlů je, zjednodušeně řečeno, pro M:I totéž, co byl Mendesův Skyfall pro bondovky. Filmem, který duchaplně pracuje s estetikou a vypravěčskými konstantami série, je si jich přesně vědom a tematizuje je způsobem, který přesahuje náležitosti pouhého produktu.

Pátá M:I má sice opět klasickou strukturu cesty od jedné atrakce ke druhé, ale ještě nikdy v dějinách série nebyly spojnice tak dobře motivované, chytře zakotvené v košatém, přitom přehledném špionážním příběhu. Národ grázlů vyniká schopností účelně a přitom přesvědčivě představovat a zapojovat nové figury – blaženě bobtnajícího a stále vtipnějšího Aleca Baldwina, vyšisovaného a démonického záporáka Seana Harrise a „Bonda v sukních“; neobyčejně přesvědčivou, elegantní a nevypočitatelnou femme fatale Rebeccu Ferguson.

03442845.png

Film těží z toho, že je příběhem o rozkladu týmového modelu a také příběhem o zpochybnění Huntovy neomylnosti. Opravdu je šampion krkolomných útěků a propracovaných plánů znamenitým stratégem, nebo sází čistě na náhodu? Tázání není rétorické, protože Národ grázlů ho chytře tematizuje ve vyprávění. Tím, že proti sobě staví dvojici nebezpečných hybatelů (Ethan Hunt vs. odpadlík Solomon Lane), vytváří neustálé napětí z nejasných motivací a riskantních tahů, které mohou/nemusí být úmyslným klamem.

Smiley ve virtuální éře

M:I číslo 5 loví v teritoriu, které k sérii svým způsobem neodmyslitelně patří. Základem je model klasické špionky s dvojí identitou a tajnými organizacemi, nadstavbou pak týmová akce a hi-tech vynálezy, které šperkují známé žánrové prvky. McQuarrie, který se ve svém předchozím snímku Jack Reacher projevil jako výstřední ctitel staré školy thrilleru, kongeniálně propojuje obě poetiky. Národ grázlů je technologicky pokročilý, přitom akcentem na psychologii/etiku (a dress code) tajných služeb úmyslně evokuje tradiční le Carrého školu. Najdeme tu zlepšováky z říše sci-fi i postavy stylizované někam do šedé zóny studenoválečné špionáže. A konečně – podobně jako v chystané bondovce Spectre i zde slaví návrat zlopověstná zločinecká síť, která hýbe světem – Syndikát. Jako by se probouzely staré dobré časy velkých špionů.

Důvodem, proč lidé chodí na M:I už téměř dvě desetiletí, je akční složka. A ta se v mnoha ohledech nemusí před skvostnou čtyřkou nijak stydět. McQuarrie vsadil na poněkud komornější sety a scény, které jsou komponované s dechberoucím důrazem na gradaci. Turandotovská sekvence ve vídeňské opeře je už teď jednou nohou kanonická a připomíná, jak klíčová je v thrilleru trpělivost a čekání na jedinou notu, která vše završí. Milovníci bourneovské kinetiky ocení výbušnou auto/moto honičku, jež plně prodává McQuarrieho schopnost rytmicky zkomponovat kontaktní akční sekvenci. Hlavní devízou M:I je nicméně pochopitelně Tom Cruise, jehož belmondovská záliba v hazardních kaskadérských kouscích dodává Národu grázlů vibraci filmu, kde akce není jen brilantním žonglováním před zeleným plátnem.

Podobně jako nám Cruise každým dílem dává zakusit, že Ethan Hunt je pro něj víc než jen příležitostí předvést svou odvahu „jezdit automobilem a vrhat se do prostoru“, tak i celá M:I s postupem času získává punc série, která tu není do počtu. Nejde jen o tupou komerční atrakci a vizuální munici pro IMAX plátno. McQuarrie nabízí vybroušený žánrový tvar, který možná postrádá silnější geopolitický přesah, ale určitě nepostrádá hravost, inteligenci a schopnost přechytračit diváky.

Když se po všech obřích dějištích vměstná závěrečná sekvence filmu do londýnských vlásenek a jedné bedny, není pochyb o tom, že M:I si nepotřebuje masírovat ego velikostí. Je naprosto sebevědomá tam, kde ještě v roce 1996 pokulhávala. Kruh se uzavřel a Ethan Hunt definitivně patří k nejlepším tajným agentům stříbrného plátna.

Hodnocení: 90 %
Mission Impossible – Národ grázlů (Mission: Impossible – Rogue Nation)
Christopher McQuarrie, USA, 2015, 132 minut

autor: Vít Schmarc
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.