Nejlepší knihy letoška podle redaktorů i literátů: Probouzení, Stanice 11 nebo Moje kočka Jugoslávie

8. červenec 2016

Poohlédnout se po knihách, které se letos objevily ve výlohách knihkupectví (nebo rovnou zapadly do nejvyšších poliček), se v červenci nabízí. Nejenom proto, že se rok dělí v půli, ale taky proto, že konečně přichází doba, kdy se číst prostě musí. Zeptali jsme se redaktorů Radia Wave, ale i domácích prozaiků a básníků. Zaručujeme, že na dovolenou si vezmete dobrou knihu, ať už to bude básnická meditace Miloslava Topinky, dystopická Stanice 11, nebo návykově čtivá Moje kočka Jugoslávie.

Doporučuje spisovatel Emil Hakl: Ladislav Šerý – Nikdy nebylo líp (Fra)
Kdo zná předešlé autorovy knihy strukturované jako vnitřní dialog s nábojem bigbítového koncertu, bude si nejspíš cestu k jeho nové próze chvíli hledat. Jde totiž o volné civilní vyprávění, o záznam vztahu prezentovaný ponejvíc formou sms. Vnitřní dialog se ovšem tu i tam dere na povrch v původní dravé formě, takže ty Laserovky z Šerého prózy docela nezmizely. Určitě stojí za přečtení.

Doporučuje spisovatelka Jana Šrámková: Joseph Mitchell - Nahoře ve starém hotelu (Opus)
Joseph Mitchell byl jedním z těch, kdo utvářeli podobu legendárního časopisu The New Yorker. Kniha Nahoře ve starém hotelu přináší šest z jeho nejslavnějších - čeho vlastně? U nás tenhle žánr zkrátka nemáme, a tak mu říkejme třeba profil. Je to reportáž, ale je to taky povídka. Je to žurnalistika, chcete-li, ale lze ji číst i jen jako krásnou literaturu. Nádherné texty o místech a lidech, kteří ve velkých dějinách neznamenají nic, a přesto utváří charakter života v lokalitě. V krásném překladu Terezy Límanové a elegantní výpravě nakladatelství Opus.

02893757.jpeg

Doporučuje básník Ondřej Hanus: Pajtim Statovci – Moje kočka Jugoslávie (Argo, překlad Jitka Hanušová).
Finský román o kosovském imigrantovi zkoumající vztahy dvou nesourodých kultur. Nadmíru aktuální tematika, zkoumání různých podob sexuality i možností soužití. Až návykově čtivá, přitom velmi závažná próza.

Doporučuje spisovatel Jan Cempírek: Markéta Pilátová – Hrdina od Madridu (Pikador Books)
Novela o dávné lásce, hrdinství a otázce, na jaké straně stojí ve válce pravda. Španělská studentka bohemistiky vyhledá starého českého interbrigadistu, který před lety bojoval v občanské válce před branami Madridu. Skrz vyprávění získává pohled na svůj život, ale i odpovědi na některé otázky, které vlasně ani nepoložila. Zkušená autorka Markéta Pilátová dokázala podat v útlé novele sevřený příběh o dramatické době, která ale rychle upadá v zapomenutí.

Doporučuje básník Milan Děžinský: Jan Hanč – Události (Torst)
Páté, komentované vydání Hančových Událostí je originálním dílem poválečné české literatury. Sbírka veršů a básnických próz, náčrtků a deníkových záznamů v konceptu jediné knihy popisuje nemilosrdně a kriticky všednost života literárního outsidera druhé poloviny 20. století.

03663935.jpeg

Doporučuje Ivana Veselková, Radio Wave: Emily St. John Mandelová – Stanice 11 (Argo, překlad Markéta Musilová)
Smrtící virus, lidstvo v troskách a do toho Shakespeare, melancholie a víra v to, že lidi přece jenom nejsou tak zlí, jak nám někdy připadá. Na první pohled naprosto nesourodá směsice témat do sebe skvěle zapadá a vzniká díky tomu knížka, kterou musíte přečíst jedním dechem. Dystopické sci-fi i pro ty, které jinak sci-fi nebaví, a román o divadelní společnosti pro ty, kdo divadlo z duše nesnáší.

Doporučuje Jonáš Zbořil, Radio Wave: Dmitry Ghlukovsky – Metro 2033 (audiokniha, OneHotBook)
Minimalisticky zpracovaná dystopická sága o tom, jak lidstvo zamořilo zemský povrch radiací a muselo se přemístit do krtčích nor moskevského metra, kde se pije houbový čaj a klepe se strachem z démonů. Nového evolučního druhu, který z lidí dělá dinosaury. Nebo rozhádané obyvatele stanic metra zachrání mladičký Arťom? Moje první audiokniha, mimochodem skvěle načtená Filipem Čapkou, mě nejvíc baví v tom, že ji můžu hltat opravdu kdykoli. Na cyklovýlety je to ideální. A česká bukolika versus moskevské post-nukleární metro, to je dokonale zklidňující kombinace.

Doporučuje Hana Biriczová, Radio Wave: Azis Anzari – Modern Romance (Penguin)
Komik, herec a televizní tvůrce Azis Anzari se rozhodl pátrat po tom, jak spolu lidé navazují vztahy v digitálním 21. století. Kniha Modern Romance vyšla už loni v audio podobě a letos na jaře konečně i v pevných deskách. Dozvíte se, proč nejsou smsky analogie milostných dopisů, i když je tak často bereme a jak se stalo, že Japonci vymírají na nedostatek lásky.

03663934.jpeg

Doporučuje Klára Fleyberková, ČRo Vltava: Adéla Knapová – Nemožnost nuly (Fra)
Knížka Nemožnost nuly Adély Knapové je drobná. Tak, jak je ve Fra zvykem. Má toho ale v sobě dost. Její hlavní hrdina – tak jako všichni ostatní – nemá jméno. Není ho třeba, identifikuje se jen svým momentálním životním statutem. A ten se s postupem let radikálně mění. Knapová tak ukazuje, jak rodina prostá citů dokáže dítě ovlivnit, jak snadno člověk propadne melancholii a odevzdá se světu. A jak klíčové je setkání s touhou po smrti. Malá knížečka Nemožnost nuly má v sobě zkrátka celý lidský úděl.

Doporučuje Karolína Demelová, Radio Wave: Miloslav Topinka – Probouzení (Fra)
Básnické sbírky Miloslava Topinky vydané pod názvem Probouzení se mi do mysli zasekly pěkně hluboko – stejně jako náš rozhovor v Liberatuře. Poezie vědeckých objevů, vysoké nároky na sebe sama a přesvědčení, že básně tu nejsou od toho, aby v nás zaplňovaly prázdnotu, ale naopak ji rozvíraly – témat k přemýšlení tu najdete tolik, až se vám zatočí hlava.

Doporučuje Jana Pakočka, Radio Wave: Life Itself (Moderna Museet, Koenig Books)
Tahle poměrně rozsáhlá publikace je katalog k výstavě, která se konala na začátku roku ve stockholmském muzeu moderního umění. Nejedná se ovšem o soupis vybraných umělců, jejich děl a kurátorského konceptu jako je to u katalogů k výstavám běžné. Podtitul výstavy “Život sám – pojednání o čem v zásadě je, jeho podstata a jeho charakteristiky, pakliže bereme v potaz, že veškeré pokusy západní vědy a filozofie zodpovědět na tuto otázku se jeví jako neuspokojivé ” dal kurátorům prostor a vnukl myšlenku pojmout katalog jako jakýsi doplňkový studijní materiál na toto téma, který se s výstavou propojuje nejen tématicky, ale i dílem Ernsta Haeckela, přírodopisce, který mezi lety 1899-1904 publikoval rozsáhlé dílo Kunstformen der Natur, kde popsal a zobrazil stovky organismů. Jeho vědecké, ale zároveň dekorativní ilustrace jsou jediným fyzickým pojítkem výstavy a knížky. Dílo představuje kurátorský výběr textů napříč obory (biologie, sci-fi, estetika, filozofie, poezie), které se dotýkají tématu. Je to asi jediná kniha kde najdete vedle sebe Platóna, Deleuzeho, Dawkinse, Emily Dickinson, Plathovou, Kafku, Arendtovou, George Lucase nebo Spockovy citace ze Startreku a další. Kniha navíc oplývá neuvěřitelným grafickým zpracováním, za které dávám za jedna minimálně do konce letošního roku. A ačkoli se to celé může zdát jako zbytečný intelektuální heavy-metal, formát, členění a délka textů je přesně ideální klidně i k vodě nebo na čtení před spaním. Nelžu slova půl. A to důležité už máte podtrhané, sorrynotsorry.

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.