Kultura On Air16. prosince  2016 v 15:20  

Nejlepší knihy roku 2016: Příběhový punk i československá vizuální kultura

Jaké knihy doporučují publicisté, spisovatelé, literární editorky nebo redaktoři Radia Wave? - Foto: Nano Anderson, Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0)

Jaké knihy doporučují publicisté, spisovatelé, literární editorky nebo redaktoři Radia Wave?Foto: Nano Anderson, Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0)

Knihy, které se letos nejvíc líbily, se odehrávají na konci světa (Jezero, Kosmonaut, Lapkové) nebo na konci života (Voliéry). Jsou dojemné, čistě příběhové nebo naopak silně metatextové (Můj boj, Winterfahrnis). Jaké knihy doporučují publicisté, spisovatelé, literární editorky nebo redaktoři Radia Wave?

Bianca Bellová – Jezero
doporučuje Karolína Demelová, Liberatura Radia Wave

Už dlouho jsem Biance Bellové věřila, čekala jsem na tu zlatou ránu, se kterou přijde. Nemyslím si přitom, že tohle je její poslední skvělá knížka. Bellová je pro mě především skvělá vypravěčka příběhů. Málokdo to u nás umí a ona to umí na světové úrovni. Jezero je skvělé, musíte ho od začátku do konce přečíst jedním dechem. 

Zuzana Brabcová – Voliéry
doporučuje Petr Vizina, Česká televize

Pro mě jsou nejsilnější knihou Voliéry Zuzany Brabcové, což je nezamýšlený epitaf. Je to takové svědectví o tom, že když člověk v životě ztrácí a stává se outsiderem, ale pořád se drží smyslu věci, tak je to poznat i na tom, jak se vztahuje ke slovům. Je to silné, smutné, člověka to profackuje a pak mu to dá naději. 

Zuzana Brabcová – Voliéry - Foto: Nakladatelství Druhé město

Zuzana Brabcová – VoliéryFoto: Nakladatelství Druhé město

Karl Ove Knausgard – Můj Boj
doporučuje spisovatelka a překladatelka Tereza Semotamová

Unikátní kniha hlavně svou upřímností a autobiografičností. Knausgard prostě píše o sobě, o tom, co se mu děje. Píše o úplně obyčejných věcech. V Norsku to vyvolalo vlnu nadšení. Autoři si uvědomili, že jde psát i jiné věci než čtyřsetstránkové knihy o tom, že soused zabil souseda, jak to teď tady hltáme. Myslím, že by bylo dobré od těch Norů hltat také něco jiného. 

Tom Cooper – Lapkové
doporučuje Pavel Mandys, zakladatel ceny Magnesia Litera

Tom Cooper je u nás zatím neznámý spisovatel a píše příběh z amerického Jihu o rybářích, kteří se živí lovem krevet. Lov čím dál hůře vynáší, do toho přichází havárie na nedaleké ropné plošině, takže se rybáři potýkají s existenčními problémy, každý je řeší jinak, často na hranici zákona. Jsou tam také vyložení gangsteři s marihuanovými poli. Všechno se to sváří v mohutném kotli. Ve výsledku je z toho román naturalistického ražení ve stylu Émila Zoly. Ta kniha je skvěle odvyprávěná, každá kapitola sleduje jinou postavu, skvěle zachycuje prostředí. Splétá postavy s protichůdnými motivacemi, kterým díky různým perspektivám docela fandíme. Je to o pocitu beznaděje, kterou Tom Cooper zachytil velice sugestivně. 

Bodo Kirchhoff – Widerfahrnis
doporučuje Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava

Už ten sám název dává tušit, že půjde o něco hodně zvláštního. Příběh je velmi primitivní – dva lidé se setkají jen proto, že mají rádi knihy, a odjedou spolu do Itálie. Je to klasická a velmi nezajímavá zápletka a vy čekáte, jak ji autor naplní. Zaplňuje ji zejména úvahou o tom, jak zaznamenat takovou příhodu, takovou osudovou událost v literatuře. Zaobírá se otázkou, jak se dneska píše a jaké má dnes literatura možnosti. Něco takového v české literatuře nevidím vůbec, takový ten metatext o smyslu literatury, o smyslu psaní.  

Ondřej Buddeus – Zóna
doporučuje Olga Stehlíková, literární redaktorka, časopis Tvar

Musím přiznat, že si trochu přihřívám polívčičku, protože jsem se na knize sama editorsky podílela. Líbí se mi proto, že se Buddeusovi opět podařilo přijít s něčím novým, formálně i obsahově. Zóna je neuvěřitelně čistá, na čemž si Ondřej zakládá. Je to o světě vezdejším, o nejsoučasnější současnosti. Poukazuje mimo jiné na to, jak velký vliv na naše myšlení a vyjadřování mají média, ale to zacházím do příliš velkých detailů. Je to také kniha o vztazích, o lásce, o rodině, napsaná zajímavým, formálně jedinečným způsobem. 

Pavel Ryška, Jan Šrámek – Pionýři a roboti - Foto: Nakladatelství Paseka,  Fakulta výtvarných umění VUT Brno

Pavel Ryška, Jan Šrámek – Pionýři a robotiFoto: Nakladatelství Paseka, Fakulta výtvarných umění VUT Brno

Pavel Ryška, Jan Šrámek – Pionýři a roboti
doporučuje Karel Veselý, Radio Wave

Pionýři a roboti mapují vizuální kulturu poválečných let a zbavují ji určitého nánosu temnoty. Ukazuje, že ta doba byla velmi barevná, minimálně v obrázcích. Navíc je to projekt navázaný na webovou stránku Padesátky, která mapuje tuto éru ještě zevrubněji a více do detailu. 

Katri Lipsonová – Kosmonaut
doporučuje Jonáš Zbořil, Radio Wave

Letos jsem četl hodně dobrých knih a rovnou přiznávám, že kdyby už Jezero nevybrala Karolína Demelová, napsal bych o něm. V českém kontextu jde nepochybně o výjimečnou knihu, příběhovou, trpce aktuální, přitom postavenou mimo čas a českému čtenáři známý prostor. Má až mytický přesah. Podobně výjimečná knížka byla i útlá próza Kosmonaut finské autorky Katri Lipsonové. Na malém prostoru autorka rozehrává příběh dvou kamarádů z ledového Murmansku, kterým se zmrazí sny. Lipsonová je jazykově úsporná, umí být vtipná i krutá. Hraje si s perspektivami a střídá časové osy v nedořečených epizodách o životě chlapce, který se chtěl stát kosmonautem. Úkolem čtenáře je proniknout do jeho duše, což je docela náročný úkol a zároveň silný zážitek. 

Frank Trentmann – Epmire of Things
doporučuje Michal Kašpárek, publicista
 
 

Všechno, co jsem letos přečetl, bledne vedle devítisetstránkových dějin spotřební kultury The Empire of Things, česky Říše věcí, pod kterými je podepsán britský historik Frank Trentmann. Do dechberoucích podrobností popisuje, jak se během posledních pěti století propojil nespočet lokálních trhů do jediného globálního. Čtenář se přitom dozví, jak blivno bylo benátským písmákům půlky šestnáctého století z chuti kakaa nebo jak často si němečtí muži v různých letech dvacátého století měnili spodní prádlo. Trentmann nezkoumá jenom samotný konzum, ale i to, jak o něm lidé kdy přemýšleli. Spoiler: před sto i více lety jste mohli slyšet prakticky stejné nářky na to, že jsou lidé rozežraní a ničeho si neváží, jako dnes. 

David B. – Zahrada ve zbrani a jiné povídky - Foto: Nakladatelství Baobab

David B. – Zahrada ve zbrani a jiné povídkyFoto: Nakladatelství Baobab

David B. – Zahrada ve zbrani a jiné povídky
doporučuje Matouš Hrdina, Radio Wave
 

Jedním ze zásadních počinů na české komiksové scéně v uplynulém roce bylo vydání překladu komiksového alba Zahrada ve zbrani a jiné povídky od hvězdy francouzské nezávislé scény Davida B. Na jeho historicko-pohádkovém triptychu není skvělá jen kresba a poetické pábení o husitských osobnostech, ale také univerzální sdělení a přístupnost příběhů – věc, kterou by si mnozí tvůrci české komiksové alternativy měli zapsat za uši. A palec nahoru pro nakladatelství Baobab za skvělou grafickou úpravu! 

Kočičí host, Dešťová hůl, Mor. Další knihy, na které za rok nezapomenete
 

Do výběru se nevešlo ještě mnoho titulů, které byste neměli minout. Kočičí host japonského spisovatele Takaši Hiraideho je například útlá knížka vzdávající hold samotnému umění číst. Básnická esej o malém domečku na okraji Tokia, mladém manželském páru a kočce, která je pravidelně navštěvuje, funguje trochu jako čtenářská terapie tmou. Nehraje se tu na zápletky, katarze, dramatické oblouky. Důležité je užít si detaily malého bytu, dopady světla, radost z tichého společníka a pomalu plynoucí čas. 

Dešťová hůl je zakončení volné venkovské trilogie Jiřího Hájíčka. Za první díl, Selský baroko, získal mistr civilního pozorování Magnesii Literu, za melancholickou Rybí krev o ztrátě domova dokonce Literu za knihu roku. I Dešťová hůl, jejímž ústředním motivem je morální dilema a korupce venkova, je chválena ze všech stran. Pokud vás zajímá realistický, trochu zádumčivým tónem podbarvený pohled na český venkov, Dešťovou hůl musíte mít. 

Uniknout by vám neměl ani komiks Mor scenáristky Milady Mašinové a ilustrátorky Petry Josefíny Stibitzové. Trilogie z města, které postihne mor, má v sobě cosi temného a romantického zároveň. Autorky představují dystopický svět letmo zahlédnutý z oken noblesního bytu, to když jsou na ulici vidět mrtvoly. Pohádková bublina prazvláštní rodiny také brzo splaskne. Mašinová a Stibitzová tvoří svět zvláštního bezčasí, znepokojivý a melancholický zároveň. 

Pořad: On Air  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: pondělí-pátek 8:00-18:00 a 19:00-20:00; víkend 8:00-12:00 + 14:00-18:00 + 19:00-20:00  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace