Nejlepší seriály první poloviny roku 2016
Rok 2016 zatím zdánlivě žádnou velkou seriálovou bombu nepřinesl. Po osmi letech skončil přelomový americký televizní román Mad Men, nevysílá se nic šokantně mysteriózního jako True Detective nebo pohlcujícího jako bestiální proměna středoškolského učitele chemie Walta Whitea. V období zlatého věku televize je ale pořád na co se dívat. Výběr první poloviny roku 2016 přináší 6 skvělých televizních sérií, které jsou vysoko nad průměrem i přesto, že žádná z nich není nový The Wire nebo Sopránovi.
Horace & Pete
Podivný žánrový hybrid klasického hospodského sitcomu, divadelní hry na pokračování a románu o proměně tradiční americké rodiny ve 20. století se stále ještě může stát aspirantem na kultovní status. Získal vesměs skvělé recenze a překvapivě hvězdné herecké obsazení ve složení Louis C.K., Steve Buscemi, Alan Alda, Edie Falco nebo Jessica Lange zafungovalo fenomenálně. Do povědomí seriálových fanoušků se ale Horace s Petem výrazněji nezapsali. Unikátní kombinace tvrdého depresivního humoru a komplexního příběhu o tom, co dnes znamená být Američanem a co to znamenalo před sto lety, je v tolika ohledech neobvyklá, že to tentokrát bylo na mainstreamové publikum asi až příliš. Do televize by se projekt, který si komik udělal bez jakéhokoliv zásahu producentů, nejspíš nedostal.
Louis na seriálu prodělal, když se ho rozhodl za pár dolarů streamovat na svém webu bez předchozí PR kampaně. Horace a Petea snad v budoucnu může čekat podobný osud jako The Wire, který měl v době prvního vysílání podprůměrnou sledovanost a svůj kult získal až zpětně. Jednomu z nejlepších současných komiků světa se totiž povedl opravdový seriálový masterpiece.
Girls
Těžko tomu věřit, ale pátá sezona Girls se líbila dokonce i těm, kteří seriál z duše nenávidí. První epizoda (ze svatby Marnie) se zdála být dalším pokračováním dříve kultovního, ale přece jen lehce vyčpělého seriálu, na který se odkazuje v každé druhé debatě o nesnesitelnosti generace Y. Poté se ale rozběhla jedna z nejlepších sérií seriálu, který notně posílil současnou popularitu feminismu a témat spojených se ženstvím. Lena Dunham uvedla do seriálového světa čtyři ženské antihrdinky trapné natolik, že si diváci seriálu na rozdíl od fanoušků Sexu ve městě zvykli neptat se „koho máš nejradši“, ale „koho nejvíc nesnášíš“.
Trapnost snahy mladých městských obyvatel interpretovat sami sebe i trapnost jejich vzájemných vztahů Dunham dokáže vystihnout podobně trefně jako Noah Baumbach nebo kdysi Woody Allen. Před koncem páté sezony, po které bude následovat poslední série epizod, se téměř zdá, jako by se Dunham rozhodla skrze nepoučitelnost svých postav artikulovat svůj autorský postoj. I Hannah Horvath má ale svoje chvilky a v šesté sezoně by tak její „quarter-life crisis“ mohla doopravdy skončit.
Už léta se Česká televize snaží objevit recept na výrobu zdejší quality tv, která by měla být osobitá, ale ne zas tak dobrá jako nejlepší zahraniční seriály, které údajně nemají dostatečnou sledovanost. Svojí rétorikou i produkty tak kontinuálně podceňuje české publikum. Chová se k němu jako k nevyspělým dětem. Letos v únoru poprvé odvysílala původní televizní seriál, který vzbudil nadšení, ale i rozčilené debaty. Viktor Tauš pro Petrem Jarchovským solidně adaptovanou detektivku zvolil vizuální koncepci, v níž umístění postav na okraj záběrů symbolizuje pozici, kterou většina hráčů zastává v řetězci korupčních vztahů.
Neobvyklé záběry část publika neskousla a rozhodla se je automaticky považovat za jakousi nevysvětlitelnou manýru ambiciózního tvůrce, která do televize nepatří. ČT tak zpětně ve vztahu k Modrým stínům volí lehce omluvný tón a jedním dechem do počtu k nejlepším seriálům řadí také Hřebejkovy nápodoby prací zahraničních režisérů nebo nijak výjimečné Případy 1. oddělení. Přesto, že se Modré stíny staly tak trochu nechtěným dítětem, jde o (snad s výjimkou Českého století) jediný seriál ČT za poslední léta, který skutečně stojí za to vidět. Podle kritických ohlasů z Karlových Varů se však zdá, že tohoto prozatímního vítěze o nejlepší seriál brzy sesadí z trůnu Pustina produkovaná HBO.
Better Call Saul
„Neřekl jsem, že nejsi dobrý člověk. Řekl jsem, že jsi zločinec,“ vysvětluje v první sérii spin-offu Breaking Bad budoucí hitman Mike Ehrmantraut. Příběh kariéry kluzkého právníka Saula Goodmana je poskládán ze samé nejednoznačnosti, nejde jen o chytlavě podané situace, ve kterých vyvstává kontrast mezi zákony a morálkou. Centrálním vztahem seriálu je kain-abelovská situace mezi dvěma bratry: dobrým, ale neúspěšným podvodníkem Jimmym a zlým, ale respektovaným právníkem Chuckem, který mladšího sourozence neustále dostává do postavení, ve kterých je na výběr jen ze špatných možností. Dramaturgicky dokonale promyšlená a vtipná hra s diváckými očekáváními vyznívá až nečekaně pesimisticky. V poušti Nového Mexika, kde se z Waltera Whitea pár let na to stane Heisenberg, vedou jak špatný, tak dobrý život jedině ke katastrofě.
Přečtěte si také naši recenzi na aktuální sérii seriálu Game of Thrones. Za pozornost stojí také minisérie o procesu s americkým baseballistou O. J. Simpsonem nazvaná The People v. O. J. Simpson: American Crime Story. V žebříčcích amerických médií se také už několik let stabilně drží seriál Veep s Julií-Louis Dreyfus v roli americké prezidentky, kterému se brzy budeme věnovat podrobněji.
Nečekaně tvrdě a velmi aktuálně vzhledem k událostem v amerických ulicích končí čtvrtá sezona seriálu z ženské věznice známého mimo jiné díky nejpestřejšímu hereckému ansámblu v současné televizi. Přesto, že naším průvodcem po věznici s minimální ostrahou je blondýnka z dobré rodiny, která se náhodou dostala do vězení kvůli praní peněz pro svoji lesbickou známost, působí seriál téměř aktivisticky. A to nejenom díky zastoupení etnických, národnostních a jiných menšin, ale i svým popisem korporátního spravování věznic v současných Spojených státech, kde si trest odpykává 25 % světové populace vězňů. V porovnání s předchozími lehkovážnými sériemi čtvrtý Orange publiku nepříjemně připomíná, že vězení je součást reality, na které se sami podílíme. Aniž by ztrácel humor, ukazuje důsledky toho, co znamená řídit vězení jako firmu. Po čtyřech sezonách si tak proklestil cestu mezi ty skutečně nejlepší seriály.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
