Největší nesmysly ve veřejném prostoru Prahy: Bludiště a machroviny

13. červen 2014

„Ulice dnes neurčují architekti, ale lidé, kteří do ulic umísťují bariéry a překážky, to jsou skuteční králové pražského veřejného prostoru,“ říká Arch Vader, kritik architektury, který stojí za facebookovým profilem ArchWars. Ve svém výběru top pražských nesmyslů se soustředil na náměstí, reklamu a bludiště překážek v pražských ulicích.

Machrovina na Letenském náměstí a I. P. Pavlova – smolař Prahy
Pokud se bavíme o veřejném prostoru, tak jeho přirozenými centry jsou prostranství. V Praze je ale několik slavných náměstí, která ve skutečnosti náměstími nejsou, třeba I. P. Pavlova nebo Letenské náměstí. Letenské náměstí je skutečná machrovina, urbanistický highlight – tam, kde byste čekali volnou plochu, stojí od 70. let velké, jednopatrové, super ošklivé cosi. Historicky tam bylo tržiště, po revoluci by se dala čekat nějaká rehabilitace prostoru a odstranění té stavby, ale přišel spíš její upgrade, oplechovali ji a tohle ufo zabírá v podstatě celý prostor, takže dnes to jsou tři ulice, které obíhají okolo plechového skladu. Ale opilci to mají rádi, ta budova dává dost soukromí pro noční močení a zvracení. I. P. Pavlova je smolař Prahy. Jeho prostor je sevřený z obou stran hyperintenzivní dopravou, aby toho nebylo málo, tak to náměstí kolmo protíná tramvajová a další automobilová doprava, jsou tam výstupy z metra a parkoviště taxíků – je to fascinující, kolik se tam toho vejde. Bohužel se u toho trochu zapomnělo na veřejný prostor. Když tam stojíte, tak na vás působí tíha dopravy, hluk, rozkouskovanost na silnice a chodníky, lidi se tu nezastavují, spíš z toho prostoru prchají. Kdyby se tam dalo někde sedět, tak vás ta schizofrenní situace stejně donutí se sebrat a odejít.

03143524.jpeg

Vesmíry z bariér
Lidé si strašně snadno zvyknou na umísťování různých překážek a blbostí do svých ulic. Je to tady už tak běžná věc, že vám ani nepřijde, že to je chyba. Jsou to různé obrubníky, ploty, kontejnery, sloupky, řetězy, vodicí zábradlí, značky, betonová černožlutá svodidla, tyhle věci si postupně kradou veřejný prostor a chodce šikanují. Nejvíc je to dnes vidět na Vítězném náměstí, na křižovatce Prašný most, Ortenově náměstí, na Evropské ulici, která se rekonstruuje. Jsou to malé vesmíry složené z bariér, tvoří je většinou mobiliář Technické správy komunikací a Pražských služeb, je paradox, že právě tyto instituce dnes určují charakter nejdůležitějších prostranství v Praze. Místo architektů to dělají cestáři, dopravní inženýři, pro které člověk není měřítko. Lidé, kteří tyhle věci pro ulice navrhují, jsou skuteční králové pražského veřejného prostoru, formují ten prostor z devadesáti procent.

03143523.jpeg

Reklama pro větší bezpečí
Veřejný prostor dokáže úplně rozsekat něco, co je extra agresivní, vulgární a rušivé – reklama. Máte ji na domech, na lešení, na památkách, na dlažbě, na výlohách, na velkoplošných obrazovkách, na kandelábrech, na autobusech, někdy i na vodě a ve vzduchu. Je všude a do veřejného prostoru vstupuje velmi agresivně. Za to si Praha může sama, je to jenom na městských institucích, jestli reklamu budou nějak regulovat, nebo jestli z Prahy nechají udělat pestrobarevný Saigon, nic proti Saigonu, to je pěkné město. Nejvíc reklamy je vidět na Václaváku, Staromáku, Malé Straně, čím víc jdete do centra, tím víc se to stupňuje, až se nakonec cítíte jako v nějaké osmibitové videohře, kdy to kolem má barvičky a fonty. Technická správa komunikací nedávno dostala splendidní nápad, že Vítězné náměstí, které je takovým velkým dopravním uzlem, je podle nich nevyužitou plochou – takže uvažují, že by na kruhový objezd a možná potom postupně na všechny kruháče umístili reklamu. Argumentují tím, že málo viditelný střed kruhového objezdu je rizikový, že řidič si ho nevšimne včas. Díky reklamě ale podle nich zareaguje správně a sníží rychlost. Takže předpokládám, že na kruháčích bude teď třeba reklama na alkohol, protože to s ní bude bezpečnější.

03122740.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.