Netradiční divadla zabírají dvacet let prázdný prvorepublikový art deco klub pro studenty
V žižkovské Venuši ve Švehlovce hrají od října tři mladé divadelní soubory. Místo pro site-specific představení se jim podařilo najít v prostoru bývalého studentského klubu Belmondo na kolejích Švehlovka, který posledních dvacet let navštěvovaly jen filmové štáby. Teď se tu bude několikrát do týdne hrát divadlo.
„Tohle bylo foyer, tady bude malinký posezení, budou se tu prodávat lístky. Tady je zákulisí, herci budou chodit tou hlavní branou, ale je tu i druhý vchod, hlavně je to hrozně nádherný, jak jsou tady ty zachovalý dveře a masivní sloupy, s tím se dá krásně pracovat ve všech těch představeních,“ říká Anežka Večeřová ze spolku Zákulisí, který teď Venuši provozuje. „Dřív to byl studentský klub Belmondo, byl postaven stejně jako kolej v roce 1924, navrhoval ho Jan Chládek a je – jako kolej – kulturní památkou. Vždycky byl její součástí, byly tu různé studentské akce, divadlo, takže navazujeme na tradici, která tady byla za první republiky,“ říká Anežka.
Ve výběrovém řízení na rezidenční soubory uspěla celkem tři divadla, kromě toho mohou v prostoru pořádat události studenti z kolejí a popřípadě další soubory, které se mohou hlásit. „V Praze je velký množství souborů, který nefungují klasicky. Tady se budou střídat 11:55, což je loňský ročník DAMU, Chemické divadlo a Depresivní děti touží po penězích. Každý k tomu prostoru přistoupí jinak, nicméně všechny tři spojuje to, že to jsou trochu divná divadla, která se pohybují blízko klasickýho divadla. Takže diváci nemusí mít strach, že by přišli a blikal tam na ně tři čtvrtě hodiny nápis DESTROY a to by bylo to jediný, co vidí na scéně. Zároveň je to něco, co v klasickým repertoárovým divadle nezažijí,“ říká spoluzakladatel Depresivních dětí Jakub Čermák.
Dvouúrovňový sál je postavený ve stylu pozdního mezinárodního art deca s prvky rondokubismu, původní okna, která se tu zachovala, jsou dnes k vidění málokde, v Praze třeba v budově Legiobanky.
„Prostor je tvárný, těšíme se na to, jak si s ním ta tři divadla poradí, na jednu stranu je tu ta art deco architektura, taky je tu spousta prvků ze 70. let, je to zapatinováno, což není ani tak tím, že by ten prostor byl jen tak dlouho prázdný, jako tím, že se tady různě střídají filmaři, kteří mají rádi prostory, kde to může vypadat hůř, než to ve skutečnosti je,“ říká Jakub. Soubor Depresivní děti touží po penězích už teď v prostoru Venuše hraje představení Loni v Marienbadu. Made In Czechoslovakia nazkoušené v opuštěném hotelu v Mariánských Lázních, Švehlovku soubor objevil právě v době, kdy hledal, kam představení přenést.
„V představení Loni v Marienbadu pouštíme diváky dovnitř v atmosféře, kde je přítmí, hraje nějaká hudba, zdálky slyšíme nějaké nezřetelné hlasy, a diváci vstupují dovnitř, úplně dobře neviděj, musí se nejdřív adaptovat na tmu, po chvíli tam rozeznávají detaily a tak dále. A to samozřejmě není jediný představení, který bude s tím prostorem pracovat tak, aby vyzdvihlo jeho architektonický kvality a to, proč je prostor zajímavý.“
Venuši ve Švehlovce otevře 4. října představení Hodní chlapci souboru 11:55, Depresivní děti touží po penězích uvedou tři dny nato adaptaci markýze de Sadeho, představení festivalu next wave 120 dní Sodomy, Chemické divadlo uvede kabaret Chemická Venuše 9. října.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
