Pod rouškou noci a v žáru jižanského slunce
Ben Affleck se jako režisér těší v Hollywoodu výsadnímu postavení. To platí už od pozoruhodného debutu Gone Baby Gone, kterým si kdysi rozmazlená hvězda a miláček bulváru definitivně získal vážnost.
Prvotina jasně definovala Affleckův tvůrčí záběr – fascinace podsvětím a periferií rodného města Boston, dopady kriminality na běžné charaktery, soustředěné, psychologické portréty postav z okraje. To platí i o kriminální moralitě Město, v níž se Ben vrátil i před kameru a ztvárnil zásadového bankovního lupiče. Poněkud stranou stojí v Affleckově filmografii Argo, svérázný, Oscarem oceněný „politický heist“, který realizoval podle scénáře Chrise Terria.
Pod rouškou noci je návratem k pilířům vlastní poetiky. Film je stejně jako Gone Baby Gone adaptací románu Dennise Lehanea, vychází z bostonských reálií a Affleck se podobně jako ve Městě obsadil do role bankovního lupiče, který je donucený přehodnotit svůj morální kodex. Novinkou je ovšem časový horizont i žánr. Pod rouškou noci se odehrává v období hospodářské krize 30. let a představuje Affleckův první pokus o čistokrevnou historickou gangsterku.
Vzestup kriminálního impéria
Film pracuje s poetikou, kterou televizní diváci znají např. ze seriálu Boardwalk Empire – detailní výprava, důraz na ostře charakterizované, přitom civilní charaktery, ambice postihnout co nejširší politicko-společenský kontext problematické doby, v níž se organizovaný zločin a politika slily v těžko rozdělitelný celek. Zákonitosti života mafiánského bosse rozkrývá rovný bostonský chlap Joe Coughlin, který z osobních důvodů kývne na nabídku italského kmotra a přebírá řízení jeho organizace na Floridě. V překvapivé skrumáži zájmů se utká jak s místními úředníky, tak především s jižanským establishmentem, napojeným na Ku Klux Klan, a nechvalně proslulou fanatickou zbožností.
U Afflecka nepřekvapí fakt, že Joe Coughlin jako morálně sporná postava zastupuje v klíčových sporech dobro a spravedlnost, dokonce jistou formu gentlemanství. Zkažená doba plodí zkažené hrdiny – proti Joeovi stojí vždy ještě odpornější formy sociální deprivace a bezpráví. V počínání protagonisty je tak dost místa pro ironii. Při lobbování za zřízení kasina hájí Coughlin zájmy barevných obyvatel proti rasistickým postojům politiků, při podmaňování Ybor City narazí na tuhý odpor KKK, kterému se příčí liberalismus mafie, ochotné obchodovat s kýmkoli, kdo má zboží. Historická ironie a zábavné dějiny rasových konfliktů, které spoluutvářely americký sen, jsou důležitou přísadou jinak přímočarého děje. Nejde o to, že Joe si projde podobnou cestu vzestupu jako mnozí další gangsteři a že v pozadí filmu stojí vlastně trochu tuctové melodrama o zapovězené lásce. Kvalita filmu tkví v detailech a vedlejších zápletkách.
Jižanská pohostinnost
Pod rouškou noci je jednoduše zábavné a podnětné tím, kam zasazuje děj a do jakých konfliktů staví své hrdiny. Vyhýbá se přitom upocenému macho sentimentu a šablonovitosti, o jaké se opírají gangsterské filmy typu Země bez zákona. Affleckův film naproti tomu disponuje svižným smyslem pro humor – verbální i situační – a schopností vyhnout se přílišné romantizaci přinejmenším vedlejších figur. Tragickou dochuť dodává příběhu druhý plán, v němž se do intimního života nic netušícího Joea pomalu vkrádá neodvratná tragédie druhé světové války i křivdy minulosti, které staví leitmotiv filmu „Nebe nikdy nebylo na obloze, byl to vzduch ve tvých plicích“ do ponurého světla.
Síla snímku je však i jeho slabinou. Celá řada vedlejších linií, životných figur, zvratů a nakousnutých témat je pro dvouhodinovou stopáž až příliš velká zátěž. Film se s ní částečně vypořádá poměrně elegantním Joeovým voice overem, ale v mnoha ohledech jednoduše strádá. Přerod hlavní figury ze zásadového zloděje v bezskrupulózního „kápa“ je podivně skokový, celé Joeově linie chybí větší hloubka, postava tím pádem občas vyznívá toporně. Jeho protivníci, především oligofrenní, ale nesmírně nebezpečný white trash terorista RD Pruitt (Matthew Maher) a padlý anděl / charismatická kazatelka Loretta Figgis (Elle Fanning), by si zasloužili mnohem více prostoru. Odhalují totiž velmi podstatné formy fanatismu, které (de)formovaly dobovou společnost. Film však musí jejich osudy zprostředkovat v citelném chvatu.
Kriminálně-podnikatelská epopej s budováním floridského impéria skýtá materiál buď na minisérii, nebo alespoň na tříhodinový film. Pod rouškou noci tak působí přesně opačným dojmem než Affleckův Joe – obří figura, která se ztrácí v neforemném dvouřadém obleku. Tahle gangsterka má ramena i svaly natěsnané do příliš úzkého a omezujícího střihu, takže je nikdy nemůže naplno využít. K naprostému tvůrčímu selhání, z něhož ji obviňují některé kritiky, má však velmi, velmi daleko.
Hodnocení: 75 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
