Populismus už není zavrženíhodná kategorie, říkají Bartlová a Novotný o Aj Wej-wejovi
Aj Wej-wej se po roce vrací do Prahy. Národní galerie v Praze loni představila slavnou instalaci Zvěrokruh a nyní můžete ve Veletržním paláci navštívit výstavu Zákon cesty. Čínský umělec, který byl sám v minulosti uprchlíkem, se ve svém díle z posledních let zaměřuje na obhajobu práv lidí na útěku z rodné země. Historička umění Milena Bartlová a ředitel pražského Centra pro současné umění Futura Michal Novotný mluvili o Aj Wej-wejovi s uznáním, ale též kriticky.
Milena Bartlová považuje z několika důvodů za důležité, že se Národní galerie do projektu pustila: „Stále u nás v jisté míře přetrvává přesvědčení – co je politické, není umění. Jedná se samozřejmě o přežitek.“ Profesorka VŠUP pokračuje: „Aj Wej-wej přináší do našeho uzavřeného prostředí bez koloniální tradice či kontaktu s mořem radikální nutnost vyrovnávat se s tím, že svět ani umění už nejsou europocentrické. Jeho tvorba je totiž výrazně čínská.“ Tato tradice s sebou nese jiný typ vztahu mezi jednotlivcem a kolektivem. Tu bychom měli podle Mileny Bartlové umět přijmout.
„Aj Wej-wej se zpočátku vyjadřoval ke koloniální minulosti i kulturní kolonizaci světa, která probíhala v posledních sedmdesáti letech,“ přibližuje fáze jeho tvorby Michal Novotný. „Jeho současné dílo je explicitně politické, zároveň ale neztrácí na poetičnosti. Gesta jsou vždy vypracovaná tak, aby ve své jednoduchosti byla nějakým způsobem zároveň kontroverzní i komplexní.“
Aby umělec mohl působit globálně, musí své sdělení velmi zjednodušit, shodují se oba teoretici. Milena Bartlová dokonce hovoří o kategorii populismu. „Ta dnes již není kategorií zavrženíhodnou. Pokud nedokážeme přijatelně vysvětlit své politické názory maximálnímu množství lidí, nemáme šanci uspět,“ upřesňuje. „Z tohoto hlediska je jistá míra zjednodušení nutná, i za cenu opuštění sofistikovaných rovin díla.“ Aj Wej-wej je staromódně modernistický, protože opravdu má ambice měnit společnost a mluvit k co největšímu publiku. Je to ale možné?
„Umění má moc narušovat rigidní vzorce, podle kterých vnímáme svět,“ říká Michal Novotný. A pokračuje: „Aj Wej-wej provokuje tím, že jisté vzorce reprodukuje. Umění samo o sobě ovšem nic vyřešit nemůže a ani by řešit nemělo.“ Aj Wej-wejovo dílo se podle Bartlové příliš jednostranně věnuje jedné části dnešní velké krize, tedy krizi humánní. Přinejmenším stejně důležitá je ovšem krize, která má nadlidské měřítko. Ta environmentální. „Z tohoto pohledu je Aj Wej-wej úplně mimo. Létá po světě v letadle a tvoří instalace z nafukovacího platu, který bude ležet na skládkách další tisíce let,“ dodává.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
