Predátoři a plameňáci: Chapmanovi, Hirst, Louise Bourgeois. Příběh sochařského parku Ekeberg probouzí naději

25. červenec 2016
Predátoři a plameňáci

Při své prázdninové procházce parkem umístěným na kopci nad zálivem jihovýchodně od centra Osla mě zdraví tři rozšafné postarší norské dámy, které posedávají na lavičkách u rybníčku se svými psíky. Po obligátním zeptání, odkud jsem, odpovídají: „Ano, Praha je krásné staré město. A co říkáte na náš sochařský park? Líbí se vám?“ a ukazují na nedalekou sochu. Upřímně odpovídám, že jsem nadšený.

Z vodní hladiny, na které domácí návštěvnice parku krmí vodní ptáky, totiž vystupuje objekt od slavného amerického sochaře světla Jamese Turrella a artefakt, na který ukazují, je od britských výtvarných celebrit – bratrů Chapmanových.

Chapmanovi osadili u hráze rybníčku morbidní, ale i vtipný, na černo patinovaný bronzový objekt, na který jsou dámy očividně pyšné. Jedná se o dva a půl metru vysoký strom, na němž jsou přivázané ohořelé kostry a části tlejících těl. Při podrobnějším ohledání zjistíte, že množství červů, brouků, šneků a hadů pasoucích se na ostatcích má disneyovsky namodelované charaktery a lebky mají klaunovské nosy a nasazovací halloweenské uši. Dílo je reakcí na konkrétní lept „Velké hrdinství“ Franciska Goyi z grafické série Hrůzy války, ve které Goya zobrazoval brutální metody potlačení španělského povstání proti Napoleonově okupaci. Mimochodem prohra napoleonských armád ve Skandinávii připravila také podmínky pro vytvoření samostatného Norska. Název Sturm und Drang, který Chapmanovi svému dílu dali, pak odkazuje k romantickým a okultním kořenům nacismu a obecně k agresivní dobyvačné formě války. Umělci s jistou dávkou fascinace krutostí rozvíjí svůj dlouhodobý program, kterým chtějí zpochybnit divákovu představu o lidské přirozenosti.

03673713.jpeg

Dílo je jedním z posledních přírůstků zdejšího sochařského parku Ekeberg, bylo sem umístěno v roce 2015. Výtvarných artefaktů je v parku opravdu hodně a naleznete mezi nimi díla takových světových umělců, jako je například Louise Bourgeois, Tony Cragg či Damien Hirst. Akvizice do městského parku jsou získávány zdarma pro veřejné využití ze sbírky realitního magnáta Christiana Ringnese. Mé okamžité podezření rozhání mé průvodkyně slovy, že tento osvícený boháč je docela čistý, jeho majetek nepochází ani z mafie, ani z ropy, ani ze zbraní, jen zdědil po své starodávné rodině množství nemovitostí a vaří dobré pivo. Ringnes, který je vášnivý sběratel umění, svoji stále se rozšiřující sbírku exteriérových plastik věnoval městu k užívání a to pro ni našlo nádhernou nezastavěnou přírodní plochu nad fjordem. 63akrový les má zajímavého genia loci – na místních vykopávkách se našly pozůstatky osídlení původního nordického lidu z doby osm a půl tisíce let před Kristem a místo si za okupace vybrali nacisté pro vytvoření svého monumentálního památníku a pohřebiště. Město les s finančním přispěním mecenáše pro účely sochařského parku upravilo a ten se záhy stal oblíbeným místem odpočinku, kulturních a společenských událostí a sportovních aktivit obyvatel Osla.

Čtěte také

V Norsku byla vždy výzdoba pro soukromé budovy financována výhradně ze soukromých zdrojů, pro městské stavby z městských institucí a pro veřejné státní budovy zajištuje osazení díla systém KORO, tedy mechanismus, který ukládá věnovat 0,5 až 1,5 procenta z rozpočtu nových státních budov na realizaci výtvarného umění. Příběh sochařského parku Ekeberg je tak prvním případem v Norsku, kdy je umění ve veřejném prostoru financováno ze soukromých peněz.

I když je kulturní a právní klima v tradičně socialistickém a nezkorumpovaném Norsku velmi podezíravé k míchání soukromých a veřejných peněz, projekt Ekebergparken byl nakonec po podrobném prozkoumání veřejností podpořen. Motivace mecenáše, který za svůj dar městu, v přepočtu asi jednu miliardu českých korun, nezískal žádnou daňovou úlevu, nedostává na svou sbírku statní granty, samotný projekt mu negeneruje žádné peníze a kromě reklamy na jeho vkus a potažmo na jeho značku piva mu nepřináší žádnou výhodu, je v českém kontextu téměř záhada. Marně si snažím představit osvíceného mecenáše a městkou radu u nás při plánování podobně bohulibého projektu, který by byl financován z čistých peněz, neměl pachuť korupce, kde by se propojení státních a soukromých peněz nesnažily obě strany tunelovat a kde by v důsledku vznikl mimořádně kvalitní kulturní projekt.

03673711.jpeg

Když vidím spokojené, pyšné a kultivované uživatelky parku Ekeberk, které se staly mými průvodkyněmi, hýčkám a rozdmýchávám v sobě naději.

03673712.jpeg
autor: Pavel Karous
Spustit audio