Rebelové bez příčiny řádící na Michala Davida. I tak vypadal generační konflikt v československé popkultuře

11. prosinec 2016

I hudební filmy sloužily komunistickému režimu ke kritice i ovlivňování dospívajících. V uvolněnějších 80. letech už mohli mladí režiséři točit o tématech, které jejich generaci opravdu zajímaly, soundtrack k filmům ale skládal třeba konformní Michal David. Od té doby se tento v zahraničí oblíbený žánr v Česku vyskytuje zřídka. Hudebník Samir Hauser nyní chystá film Prokopat se ven o drogových mejdanech 90. let. „Čeká nás český retro Trainspotting,“ říká filmový kritik Kamil Fila.

První opravdové vztahy, první velké vzpoury a k tomu soundtrack, co se vryje pod kůži. I v československé popkultuře se generační konflikt odehrával v muzikálech nebo filmech se silnou hudební linkou. Jejich téma bylo jasné. Přijmou mladí lidé hodnoty svých rodičů, nebo jimi budou pohrdat? Snímky většinou posluhovaly ideologii a snažily se udávat tón společenské debatě o generačním střetu. „Zároveň dlouho převládal názor, že mladé je možné popkulturou ovlivňovat,“ upozornil historik Jakub Machek na úterní konferenci Ústavu pro studium totalitních režimů Propaganda ve filmu. Podle Kamila Fily na mladého diváka funguje výrazná hudba, protože vedle módy nejrychleji reaguje na nové trendy i myšlenky, zprostředkovává jakýsi „soundtrack k vlastnímu životu“.

West Side Story v Československu nechceme

V Hollywoodu se už na přelomu 50. a 60. let minulého století točily filmy o pouličních ganzích plných rozervaných teenagerů ze „špatných“ rodin. Slovinský filozof a kulturní teoretik Slavoj Žižek v dokumentu Perverzní průvodce ideologií dokonce přirovnává zpívající sarkastické delikventy a potomky imigrantských rodičů ze slavného muzikálu West Side Story z roku 1961 k mladým Britům rabujícím obchody během pouličních nepokojů v Londýně před pěti lety. V československém kolchozním muzikálu Zítra se bude tančit všude se žádní rebelové bez příčiny neobjevili. „Budovatelská mládež byla prezentovaná jako vzor, mladý socialismus i ve filmu porážel starý kapitalismus,“ říká Machek, působící v Centru pro studium populární kultury při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Určitá skepse je cítit až čtyři roky před okupací během pražského jara ve zlidovělé klasice Starci na chmelu. Svobodomyslný pár studentů v ní zpochybňuje autority i našprtané pravdy a odmítá žít jako rodiče. Ovšem chmel na brigádě nikdo na protest trhat nepřestane a jejich vzpoura je spíš osobním rozhodnutím, které systém vážněji nenarušuje.

Cola, disco a hřích

Destruktivní mládež podobná té z West Side Story se objevuje až v polovině 80. let. „Za normalizace byl takový zvláštní přeryv, kdy filmaře, kterým bylo okolo třiceti, nahradili padesátiletí staří komunisti jako Trapl, Balík, Sequens, Steklý. Pak teprve přišla nová generace – Karel Smyczek, Jaroslav Soukup, Vít Olmer, Zdenek Zaoral nebo Fero Fenič. V jejich třiceti nebo čtyřiceti letech mnohem snadněji sledovali, co se dělo v současnosti, a neřešili dávné a normalizační spory mezi novými a starými komunisty,“ říká Kamil Fila. Tito autoři si všímali hlavně mladých lidí a do svých snímků se snažili realisticky zakomponovat vše zakázané, co je přirozeně zajímalo – včetně materialismu. Vedle západních trendů, vyhraněné módy, cool komerčních značek a líbivé hudby se v nich objevila i nová témata. „Velký vliv podle mě mělo video. Lidi už tehdy znali pirátské nahrávky zahraničních filmů a toužili točit podobné žánry. Diváci zase chtěli vidět něco nepříjemného, drsného nebo kritického, tabu jako užívání drogy nebo vandalismus. Nešlo jen o to, aby filmy byly sociálně kritické, ale hlavně atraktivní,“ dodává Fila.

Jaroslav Soukup, který se v celé své tvorbě orientoval hlavně na masové publikum, natočil v roce 1984 provokativní „coming of age“ drama Láska z pasáže o devatenáctiletém zlodějíčkovi z velkého města, co rád zevloval, kouřil a popíjel colu. K jeho koketování s dívkami a podsvětím mu hrály populární Kroky Františka Janečka a zpíval Michal David. O tři roky později vznikl známější, ale mnohem banálnější Discopříběh. „Myslím, že to byla taková Soukupova omluva režimu za Lásku z pasáže,“ podotýká Jakub Machek a dodává, že na tomto muzikálu je nejzajímavější davová scéna na náměstí. „Film šel do kin na konci 80. let, kdy se mladá generace začala postupně proti režimu stavět. Představa tvůrců Discopříběhu ale je, že se vybouří, vytancuje na náměstí a vrátí se domů, kde budou pokračovat v tom, co dělali jejich rodiče. Michal David dokonce zpívá, že ‚společně připravíme něco nádherného‘. Ve skutečnosti měla mládež úplně jinou touhou, a to režim svrhnout, což se za dva roky povedlo,“ říká Machek.

Český retro Trainspotting

Porevoluční kinematografie silným muzikálům a hudebním filmům o generačních konfliktech moc nepřeje a dnes se odehrávají v žánru retro. Podle Kamila Fily je to hlavně tím, že česká pop music zamrzla v 80. letech. „Vkus se rozdrobil a je těžké udělat na toto téma masový hit. I loňský snímek Muzikál aneb Cesty ke štěstí je o teenagerech nacvičujících Starce na chmelu. Snaží se do něj vnášet nové prvky jako hip-hop, street dance nebo pohybové divadlo a generační spor tam tedy nastíněný je, ale není vyostřený, probíhá jen na rovině stylu, ne v názorech nebo náznacích, rebelie v něm neexistuje,“ popisuje a upozorňuje ještě na pokračování Discopříběhu z letošního roku. Ve filmu Miroslava Halíka Decibely lásky tančí ti samí herci, dnes ovšem padesátiletí, na stejnou hudbu jako v roce 1987. I přes jednoznačně negativně vyznívající kritiky na něj do kin přišlo skoro 120 000 platících diváků. Na provokativnější a hlavně současnější fresku o náctileté generaci se „soundtrackem našeho života“ ve stylu Spring Breakers nebo letošního American Honey režisérky Andrey Arnold zatím čekáme. „Podobné filmy mi tu chybí. Okolo skupiny Vanessa ale vzniká vzpomínkový snímek na 90. léta, což bude náš retro Trainspotting,“ upozorňuje Kamil Fila. Frontman Vanessy Samir Hauser přípravu snímku Prokopat se ven potvrdil v nedávném rozhovoru pro časopis Týden. Můžeme se prý těšit na jeden velký drogový devadesátkový mejdan.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.