Recykliteratura: Intimní hovory s konvicí na čaj a filozofující sloni
„Recykliteratura vznikla náhodou. Spolu s nakladatelkou Karolínou Voňkovou mě na jedné akci požádali o veřejný workshop. Já jsem měl doma spoustu fotek ze starých filmových časopisů a náhodou jsme v té době ještě získali nějaké vyřazené knížky z knihovny. Tak jsme to všechno vzali na ten workshop a mysleli jsme si, že nejspíš využijeme hlavně texty z knih a budeme na workshopu dělat něco na způsob dadaistických básní. Obrázky jsme přinesli spíš jako doplněk. Během workshopu se ale ukázalo, že dialog obrazů s texty funguje mnohem líp než skládání samotných textových výstřižků,“ popisuje Vojta Mašek, jak začal projekt Recykliteratura.
Dnes má Recykliteratura víc než 14 tisíc příznivců na sociální síti Facebook a díky crowdfundingové kampani vyšla taky v knižní podobě. Tvorba koláží není zcela nahodilá, byť by to tak mohlo na první pohled vypadat. Recykliteratura má svá pravidla. Do obrázků se třeba nesmí nic dokreslovat, dolepovat a nesmí se z nich ani nic vystřihovat. Texty se musí lepit vodorovně a využívá se komiksový princip „kdo mluví dřív, toho řádek textu je výš“.
Obrázky musí mít jistou patinu a zatím jich většina pochází ze starých časopisů Kinorevue. Hlavním zdrojem textů jsou brakové knížky, které se dají za pár korun koupit v antikvariátech. Některé obrázky najdou využití jenom jednou, z jiných vznikne celý seriál příběhů. „Našel jsem třeba obrázek pána, který leští konvici. Působilo to tak, jako kdyby spolu byli v nějakém hodně intimním rozhovoru. Na základě tohoto obrázku vznikl poměrně dlouhý seriál, kdy se často navazovalo na předchozí anekdoty,“ dodává Vojta Mašek.
Hovory s konvicí XV
Posted by Recykliteratura on 20. listopad 2013
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka