Kultura On Air17. března  2017 v 11:20  

Seriál Svět pod hlavou chytře účtuje s lidovými fízly, ale ztrácí se v čase a prostoru

Ze seriálu České televize Svět pod hlavou - Foto:  Česká televize

Ze seriálu České televize Svět pod hlavouFoto:  Česká televize

Snaha českých veřejnoprávních seriálů setřást lokální pouta naráží na celou řadu problémů. Svět pod hlavou má blízko k tomu, aby se vyhnul lapsům mnoha svých souputníků. Bohužel ho pro změnu limituje převzatý formát.

Britský seriál Life on Mars přišel v roce 2006 s jednoduchým nápadem. Nechte moderního policistu záhadnou shodou okolností propadnout časem a procitnout v 70. letech. Čelní střet dvou zcela odlišných přístupů k vyšetřování, dvou různých žánrových tradic, cool retro kulisy, práce s popkulturní nostalgií – koncept to byl tak úspěšný, že jej o dva roky později převzal americký kanál ABC. A o deset let později se jím nechala inspirovat i Česká televize. 

Ne, televizní seriál Svět pod hlavou nebudu napadat proto, že si zvolil „prošlý“ a okoukaný koncept. Na rozdíl od Mamonu či Terapie od HBO se totiž tvůrci rozhodli netočit jen zručnou nápodobu, ale vydali se ambicióznějším směrem. Je zbytečné hledat pro českou mutaci aktuální srovnání. Vymezuje se totiž cíleně vůči něčemu, co je charakteristické pro kulturu post-socialistických zemí. Svět pod hlavou tak nestaví na střetu dvou odlišných detektivních modelů („CSI“ versus drsná škola), nespoléhá přehnaně na laskavou (n)ostalgii, ale řeší pomocí prolnutí dvou různých dobových rovin závažné téma – vzestup oligarchie ze stranických struktur 80. let a obtížné bilancování s normalizačními vinami blízkých. 

Mrtví lidi v mrtvý době 

Východisko je totožné s britským originálem a jeho představení obstará vůbec nejslabší a nejmátožnější díl; shodou okolností bohužel pilot seriálu s názvem Stín kapradiny, který křečovitě načrtne nezvládnutou kariérní výzvu perspektivního poručíka Filipa Marvana. Ten pod osobním nátlakem severočeského kmotra Josefa Šejby zmaří vyšetřování a po tajemné nehodě se probudí na nemocničním lůžku v roce 1982. Situaci akceptuje poměrně s klidem. Přijme pravidla hry, nového parťáka – prostořekého nadporučíka Plachého – i to, že je náhle příslušníkem severočeské SNB. 

Ze seriálu České televize Svět pod hlavou - Foto:  Česká televize

Právě převzatý mysteriózní motiv kómatu, v němž se prolíná současnost s normalizací, je pomyslnou koulí na noze. Tým kolem režiséra Marka Najbrta a scenáristy Ondřeje Štindla ho totiž ze žánrové propriety mění v nositele závažného významu. Marvan zažívá dvojí noční můru, z níž není úniku – vlastní kóma i normalizaci. V první polovině musí Filip pochopit, co vedlo k sebevraždě jeho otce. Zažívá šedou mašinérii reálného socialismu, která fungovala na principu přetvářky, kompromisů a nevyčnívání z davu. V druhé potom detektivně proniká do oligarchických struktur strany a odhaluje, jak se režim emancipoval od politické ideologie a fungoval jako prázdný krunýř, kryt pro zájmy podnikavců, manipulátorů a lokálních šíbrů. 

Právě tahle lekce Světa pod hlavou je životná a v lokálním kontextu neokoukaná. Normalizace tu nepůsobí jako promazaná ideologická továrna na podmanění jedince, ale pokřivené herní pole různých kariéristů. Jsou to paradoxně „ryzí“ komunisté (jako oddaný soudruh major Špalek), kteří působí jako pomýlení prosťáčci. Svět pod hlavou je v tomto ohledu podvratným kontrapunktem kultu běžných, slušných esenbáků, cementu socialismu, který budovaly seriály jako Major Zeman či Malý pitaval z velkého města. 

Pracuje nejen s jejich doslovnými citacemi, ale i s některými typickými postupy, kterým dodává temnější, zlověstnější odstín. Škoda, že se při tom nevyhne občasné doslovnosti (hudební parafráze legendárního soft-porno muzaku z Pitavalu) a přepjaté snaze karikovat esenbáckou debilitu dialogy poskládanými ze stranických hesel. To platí i pro práci s dobovými kulisami, která občas hraničí s atraktivní panoptikalizací rozdělené normalizační společnosti (epizoda Mrtvý lidi). 

Ze seriálu České televize Svět pod hlavou - Foto:  Česká televize

Ze seriálu České televize Svět pod hlavouFoto:  Česká televize

Major Zeman k dekonstrukci 

Svět pod hlavou funguje na podobném půdorysu jako Major Zeman. Vybírá si typické dobové problémy, na nichž pak konstruuje detektivní případ. Pokouší se ovšem nepůsobit didakticky, což se mu daří jenom občas. Zároveň vědomě přejímá i žánrový rozptyl Sequensovy agitky, když si na paškál bere např. socialistickou veselohru mravů, nemocniční soap operu, špionážní thriller, ale i drsnou školu „patologické“ normalizační detektivky. Daří se mu přitom dobovou estetiku, architekturu a autentický severočeský skanzen snímat v chmurných kompozicích, které korespondují se současnými trendy nordic-noir krimi a dodávají mu nadreálný přídech umakartové noční můry. A tím i odstup od laciné nostalgie. 

Zejména první polovina seriálu, orientovaná na postavy Marvanových rodičů, se však mění na lehce výsměšné leporelo různých normalizačních výjevů, které dohromady spojuje chatrný fantasmagorický motiv kómatu a snaha vyrovnat se s dětským traumatem. Souhra detektivních případů a osobní tragédie naráží na literární šroubovanost dialogů. Ta je pro Štindlovy scénáře typická. Pochyby budí i minimalistické herectví Václava Neužila. Ten sice těží z toho, že Marvan je „vnitřně mrtvej“, ale jeho „dejvický deadpan“ se v náročných pasážích snadno plete s totální prkenností. 

Druhá polovina série, vyztužená atraktivní špionážní vedlejší zápletkou, obsahuje dvě vůbec nejsilnější epizody. Díly Smrt špióna a Rodinná záležitost charakterizuje podstatně větší žánrová vyhraněnost, úsečnost v dialozích a především organické začlenění dobových kulis do vyprávění. Svět pod hlavou tu zároveň může uplatnit svou vůbec největší valutu – výkon Ivana Trojana, který s elegancí spojil figuru zemitého esenbáka s podstatně komplexnějším typem člověka, přežívajícího normalizaci cynicky se sebevědomou maskou „buzerujícího orgána“. Jde o chytrou aktualizaci postavy v 80. letech udomácněné Pavlem Zedníčkem nebo Jiřím Krampolem. Trojan do ní vnáší překvapivou hloubku. 

Ze seriálu České televize Svět pod hlavou - Foto:  Česká televize

S blížící se katarzí se ale znovu připomíná, že „marťanský koncept“ o narušení časoprostoru je příliš brakový na to, aby unesl těžké drama o smíření s otcem a potrestání několika utajených vražd. O to víc, že jej tvůrci nevyužijí pouze jako fantaskní cestu k „pochopení táty“, ale i jako přímý nástroj rozuzlení případu Šejba. Marvan si z kómatu nese vedle lekce pokory i klíčové důkazy, jejichž znalost se příčí logice detektivek. Rozuzlení lze jen sotva brát tak vážně, jak se bere ono samo. 

Svět pod hlavou by jako podvratná odpověď na stále živý kult normalizačního seriálu klidně fungoval i bez mysteriózní linie. Vlastně všechno podstatné dokáže říct i bez ní. Jako celek se ovšem trochu zmatečně sype na cestě časem a prostorem. Podobně jako soundtrack, na němž se mimo jiné podílela brněnská kapela Květy, nahodile těká mezi různorodými vlivy a inspiracemi. Činí tak ovšem podstatně uspokojivěji a elegantněji než ostatní veřejnoprávní detektivní projekty, které buď bezradně opakují konzervativní schémata, nebo nepříliš duchaplně imitují zahraniční vzory. Malé vítězství. 

Hodnocení: 65 %

Svět pod hlavou

Česká televize, 2017, 10x59 min. 

Autor:  Vít Schmarc
Pořad: On Air  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: pondělí-pátek 8:00-18:00 a 19:00-20:00; víkend 8:00-12:00 + 14:00-18:00 + 19:00-20:00  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace