Spisovatel Juraj Červenák: Zajetým klišé se ve fantastice nevyhnete

Proč jste se v posledních letech začal vzdalovat fantasy?
Vždycky jsem psal historickou fantasy, která obsahuje tradiční prvky nadpřirozena, magii čaroděje a mytologické prvky, ale byla to historická fantasy odehrávající se ve skutečném prostředí. Často tam vystupovaly historické osobnosti a používal jsem skutečné události. Historie mě začala časem jednoduše zajímat víc než mytologie. Z autorského hlediska jsou pro mě zajímavější hrdinové, kteří něco vyřeší svými lidskými schopnostmi, než různí čarodějové a polobohové z fantasy.

Do jaké míry se snažíte vyhýbat zajetým klišé? A používáte je někdy záměrně?
Tím, že píšu žánrovou odpočinkovou literaturu, nemám žádné přehnané umělecké ambice. Začal jsem psaním braku a snažím se postupně vypracovat na kvalitní, řemeslně napsanou žánrovou literaturu. Tím, že je to žánrová literatura, ona s nějakým klišé pracovat musí. Nemůžete napsat detektivku bez toho, aby se tam stal nějaký zločin, aby tam byla vražda nebo falešní pachatelé, kteří mají čtenáře svést z té správné stopy a zakrýt skutečného pachatele. Nějaké prvky, které můžeme nazvat klišé, tam samozřejmě jsou. Já mám klišé rád, pokud se s nimi pracuje uvědoměle a když si hrdinové v té knize sami uvědomují, že je to něco otřepaného, a sami to skrze autora nějak vtipně reflektují. Myslím si, že žánrová literatura určitou míru klišé potřebuje.

Čtěte také

Jste považovaný za jednoho z největších slovenských a českých představitelů fantasy, proto se vás chci zeptat, v jakém stavu je podle vás česká a slovenská fantasy. V čem vidíte největší plusy a největší minusy oproti třeba fantasy anglosaské?
Myslím, že česká a slovenská scéna fantastiky, zařaďme do toho i sci-fi, se od 90. let, kdy jsme spíše napodobovali západní vzory a všichni jsme psali pod anglicky znějícími pseudonymy, vyvinula. Já a samozřejmě další autoři jsme pak zasadili příběhy do našeho českého nebo slovenského prostředí. Začali jsme používat slovanskou mytologii a historii. Česká fantastika se vyvinula v něco svébytného, co má svoji vlastní tvář a zároveň se snaží být řemeslně dobře napsané. A myslím si, že se nám to daří. Máme tu mnoho zajímavých autorů, jako třeba Kulhánek, Neomillnerová, Kopřiva, Procházka, kteří jsou velmi dobří v tom, co píšou, a mnozí z nich se vyrovnají velmi kvalitním západním autorům v tomto žánru. A nyní se většina z nás snaží použít to řemeslo, které jsme se na fantastice naučili, na jiné žánry, třeba právě na tu detektivku.

Pokud vás zajímavá, jaký má Juraj Červenák názor na přepisování starších knih, co ho fascinuje na rudolfínské Praze, jak hluboce je věrný historickým skutečnostem, co chystá na tento rok, a mnoho dalšího, pusťte si celý rozhovor.