Teletext – technologický normcore. Milují ho skromní Češi, poskytovatelé půjček a umělci

20. prosinec 2016

Britové, kteří jej vynalezli, se s teletextem rozloučili s digitalizací v roce 2012. Češi se očíslovaných „offline webovek“ vzdát nechtějí – třeba stránky kanálů České televize svými ovladači projede měsíčně přes milion lidí. Podle šéfa teletextu Jana Zemana je ke čtverečkovaným písmenkům táhnou kvalitní informace zdarma. Veřejnoprávní i komerční stanice kromě nich nabízejí i reklamy, nejvíce na půjčky. S umírajícím médiem ovšem pracují i umělci, teletext 21. století má dokonce svůj festival, galerii, laboratoř nebo podcast.

Německá veřejnoprávní televizní stanice ARD je pro teletextové oddělení České televize vzorem. Pracovat s „předchůdcem internetu“ totiž umí a chce. Nevěnuje se ale jen stárnoucím uživatelům teletextu, ale hledá, jak k němu přilákat i mladé publikum, které si informace už dávno hledá na internetu. Odpovědí se stalo teletextové umění. V září udělila ARD měsíční stáž britskému umělci Danu Farrimondovi, aby každý den vytvořil jeden teletextový obrázek reagující na zprávu dne. Vznikla z toho zajímavá umělecko-technologická spojení. Třeba 4. září slavil 18. narozeniny internetový vyhledávač Google – Farrimond tohoto webového nástupce vymačkávání trojciferných čísel na televizním ovladači překlopil do známé čtverečkové podoby. Možná i díky těmto zábavným momentům zaznamená teletext stanice ARD čtyři miliony příkazů denně. Pro srovnání – stránky české televize Prima, které zajišťuje externí firma, mají milion měsíčně. Výrazně vyšší návštěvnost má ČT, na svých čtyřech teletextech generuje 15 milionů přístupů měsíčně.

Festival velkých pixelů

Dan Farrimond teletext poprvé využil do své dizertace v roce 2008. Později kromě blogu a podcastu založil ve Velké Británii i art laboratoř. Další podobná platforma funguje v Berlíně. Helsinská umělecká skupina FixC, spravující galerii teletextu, rozjela před čtyřmi lety Mezinárodní teletextový umělecký festival (ITAF), a znovu ve spolupráci s německou stanicí ARD. Nyní s ním spolupracují i německo-francouzská televize ARTE, rakouská ORF a švýcarský poskytovatel Teletext Swiss, který v roce 2014 využívalo 800 tisíc lidí denně.

Festival teletextové umění proslavil, komunita tvůrců i fanoušků se stále zvětšuje. Před čtyřmi lety se na něj přihlásil i sportovní redaktor teletextového oddělení České televize Ladislav Břeska. „Vybral jsem asi dvacet grafik, které mi připadaly nejlepší, udělal jsem z toho obrázek a poslal jsem jim to. Odpověděli mi, že soutěž je uzavřená, díla si prý vybíral nějaký kurátor z Finska,“ říká strojní inženýr, který kdysi vyráběl podvozky k letadlům. Pak z finančních důvodů přešel do České televize. V oddělení teletextu pracuje už pětadvacet let. I když se grafické obrázky skoro nepoužívají, Ladislav Břeska jich za svoji kariéru vytvořil úctyhodnou sbírku v řádu několika stovek – přes loga reklamních sdělení, dětské postavičky, jako je taťka Šmoula nebo Batman, až po desítky různých přání k Vánocům s ozdobenými stromečky. Jenže Finové si teletextové umění představují jinak. „Díval jsem se na stránky festivalu a jsou tam spíš takové čáry, které pro mě nedávají význam. Vypadá to hodně moderně. S mojí jednoduchou přirozenou grafikou bych se tam asi nehodil,“ krčí rameny.

23 x 40

Teletextovou stránku tvoří čtverečková mřížka s třiadvaceti řádky a čtyřiceti sloupci. Každý čtvereček může obsahovat znaménko, ať už písmeno, symbol, nebo mezeru, o velikosti až šest pixelů. Umělcům a grafikům, jako jsou Dan Farrimond nebo Ladislav Břeska, musí stačit osm standardizovaných barev, které jsou televizní dekodéry schopné zobrazit. Kódují se do prázdného čtverečku před řádkem funkcemi – třeba F1 je červená, F2 zelená a F3 žlutá. „I ta nejmodernější a nejdražší televize na trhu pořád umí číst teletext,“ upozorňuje Jan Zeman z České televize. Mnozí evropští vysílatelé na rozdíl od těch britských nechtěli teletext opustit ani po digitalizaci, tvůrci normy HD obrazu s ním už ale nepočítali. „Lidé nám psali, jestli se mají bát, ale naštěstí i tady funguje, i když už obsahově v jednotné podobě,“ dodává Zeman. Od poloviny listopadu spustila ČT přes oficiální satelitní distribuci jednu verzi pro všech pět stanic v HD rozlišení.

03767036.png

Magická trojčíslí

Ovšem ani teletextu se nakonec inovace nevyhnula. „V roce 2010 přišli Němci se ‚superteletextem‘ na platformě HbbTV,“ ukazuje Zeman na jedné ze třinácti velkých televizí v úzké kanceláři s výhledem na Kavčí hory. Výrobci mu přístroje půjčují právě proto, aby na nich testoval hybridní vysílání, se kterým ČT začala před čtyřmi lety. Přes televizní signál se na obrazovce zobrazují internetová data a HbbTV tak primárně slouží k přehrávání video obsahu iVysílání. Druhou nejpoužívanější aplikací je i v novém prostředí teletext, který se ovládá pohodlně přes šipky a prokliky a stránky připomínají běžné weby. „Magická trojčíslí“ i jednoduchá pixelová grafika klasického teletextu ale stále lákají přes milion diváků měsíčně. Primárně je totiž nezajímá vzhled nebo moderní funkce, ale kvalita obsahu. „Znám šéfy internetových portálů, kteří se přiznali, že čtou teletextové zprávy. Navolí si stránku 110, kde jsou novinky z domova, přečtou si headliny a vědí, co se kde dělo,“ pokračuje Jan Zeman.

Noviny a půjčky pro chudé

Manažeři však nejsou hlavní cílová skupina teletextu. Vedle sázkařů a sportovních fanoušků ho využívají obyvatelé menších měst a venkova, kde není dostupný internet, a potom starší a sociálně slabší, kteří nemají tolik peněz, aby si platili noviny, internet nebo data v mobilu. „Hodně populární je stručný výběr z tisku, už jsme ho chtěli několikrát zrušit, ale lidé ho mají rádi. Teletext pro ně jsou noviny na obrazovce zdarma,“ říká Zeman. Tuto cílovou skupinu si šikovně podchytily finanční společnosti. Dole na hlavní stránce je banner s reklamou – údajně jediným inzertním prostorem teletextu České televize. Komerční stanice jich mají víc, třeba na FTV Prima nepřesahují 10 procent obsahu. I tady se ale většinou jedná o reklamy na nebankovní půjčky nebo erotické linky a seznamky. Podobně jako u video obsahu na internetu i teletexty soukromých televizí uživatele někdy k obsahu pustí až po reklamním sdělení.

Technologický normcore

03767132.png

Ladislav Břeska vytvoří několik barevných verzí loga Radia Wave během dvaceti minut. „Už jsem to dlouho nedělal, takže jsem si ho raději včera nanečisto vyzkoušel,“ říká mi během rychlého klikání do klávesnice v newsroomu Nových médií, kde vedle sebe pracují redaktoři ČT 24, ČT Sport, sociálních sítí a teletextu. Věnuje se mu celkem dvanáct zaměstnanců především ve směnném provozu, 365 dní v roce. O svoje místa se zatím bát určitě nemusí, podobně jako třeba švédští kolegové. Teletextová aplikace pro chytré mobily se stala před pár lety jednou z nejstahovanějších. Nad budoucností teletextu ale nekroutí hlavou ani umělci, kteří ho vnímají jako médium šířící kreativní informace. „Jak by mohl být mrtvý, když ještě může tolik odhalit?“ napsala serveru Hyperallergic Raquel Meyers, jedna z finalistek festivalu ITAF před dvěma lety.

via GIPHY

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.