Televizní hilsneriáda: Antisemitismu podléhali jen ti špatní

9. únor 2016

Dvoudílný film České televize o procesu s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, křivě obviněným z vraždy Anežky Hrůzové, se tak docela nepovedl. Protivná doslovnost dialogů a přítomnost pouze veskrze dobrých a veskrze prohnilých postav je charakteristická pro většinu českých seriálů poslední doby. Zločin v Polné se navíc ani nepokouší reflektovat dobové uvažování o protižidovském naladění, příběh vypráví z dnešní, poučené perspektivy a má ve všem až příliš jasno. Antisemitismu se „dopouštěli“ jen hloupí, zlí a slabí.

Samotný úmysl točit dnes o hilsneriádě si zaslouží respekt. Zločin v Polné je dynamicky nasnímaný, česká herecká špička v něm podává dobré výkony, minisérie vyniká nad průměr současné televizní produkce. Nenávist vůči Židům však zobrazuje jednoduše jako postoj hlupáků, prospěchářů nebo slabochů. Úctyhodné postavy vědí, že Hilsner zločin nespáchal, a s jistotou formulují přesvědčení o hysterických náladách zmanipulovaného davu.

Čtěte také

Svědectví obtloustlého vesnického blba proti Hilsnerovi vyhovuje bezskrupulóznímu novináři, který radost z hlavního „důkazu“ (nepřirozeně malého množství krve, kterou Žid údajně zachytil pro náboženský rituál) dává najevo ďábelským: „Krev? Výborně!“ Vyhovuje i kariéristickému právníkovi rodiny Hrůzové, který je díky projevům o Hilsnerově vině miláčkem davů. Venkovský policajt protižidovským náladám podléhá kvůli své prostoduchosti, zatímco vyšší policejní šarže z města samozřejmě ví, že jde o „davovou sugesci“. Jiný žurnalista obdivuje obhájce, který se snaží Hilsnera zachránit, do novin však píše, co „chtějí lidé“. Nakonec zkrachovalý odjíždí do Ameriky za lepším životem. Obhájce a jeho manželka se snaží antisemitismu čelit a statečně trpí.

03565901.jpeg

Zločin v Polné připomíná rozdělením postav na dobré, zlé a slabochy jakousi propagandu naruby – podobně jako minisérie HBO Hořící keř, která vypravuje jinou významnou kapitolu českých dějin, smrt Jana Palacha. Nejde ale jen o to, že je scénář Václava Šaška naivní a že v porovnání s plejádou komplexních charakterů a antihrdinů ze současných seriálů quality tv vyznívají jeho postavy jako prostoduché figurky. Zločin v Polné propásl možnost vést paralelu s mnoha dalšími dějinnými obdobími společenské nesnášenlivosti včetně dnešní antimuslimské hysterie.

Neschopnost promýšlet téma komplexněji než v kategoriích dobré/zlé bohužel vystihuje nejen seriál, ale i současnou veřejnou debatu o xenofobii, do které se scenárista Václav Šašek zapojil i v rozhovoru pro DVTV. Mluví v něm mimo jiné o protižidovské propagandě v tehdejším tisku. Zločin v Polné ukazuje také dobové pohlednice s protižidovskými karikaturami, scény jsou podkreslené štvavými lidovými písničkami, včetně jednoho z nejlepších momentů minisérie, kdy dav studentů zmlátí Tomáše Masaryka, vystupujícího na podporu Hilsnera. Přesto Šašek odmítá jakoukoliv podobnost s dneškem. „Vidím v tom rozdíl, protižidovská nenávist byla víceméně iracionální, zatímco teď má mnoho lidí důvod ke strachu. Když neustále slyším v televizi, že sebevražedný atentátník zabil dvacet lidí nebo jinde jich někdo postřílel čtyřicet na tržišti, tak tomu docela rozumím. Ten strach není tak iracionální, jako byl tehdy, má docela reálné podhoubí.“

03565902.jpeg

Čtěte také

Zločin v Polné má pro diváky jasnou zprávu. Příběh, který sledujete, je uzavřenou kapitolou. Minisérie tak kvůli neochotě rozpoznávat souvislosti zaostává snad i za učebnicemi dějepisu, které jinak svou perspektivou připomíná.

03565900.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.