Televizní Kmeny začaly punkem a jeho proměnami

5. březen 2015

První epizoda seriálu Kmeny, natočeného podle stejnojmenné knihy iniciované Vladimirem 518, je o subkultuře, jejímž hlavním heslem je už několik desítek let zvolání, že ještě nezemřela. Celý soubor Kmenů do své velikosti nabobtnal právě díky tomu, že pracuje s velmi rozvolněnou definicí subkultury. Vedle rodiny, kterou spojuje vzdor proti pravidlům, mají v seriálu svůj díl i lidé oblékající se za filmové postavy nebo potetovaní. Snad symbolicky tak seriál v době, kdy se často mluví o tom, že tradiční subkultury zanikají, ukazuje hned v úvodu kmen, který žije už asi čtyřicet let navzdory tomu, že měl „explodovat a skončit“.

První seriálová epizoda Kmenů se s klasickými klišé vyprávění o punku, jako jsou vzpomínání na „starý časy“ nebo okázalé demonstrování punkového vzdoru, vypořádává tím, že je nechává přehrávat jednu z českých „punkových legend“ Petra Hoška z kapely Plexis, který ani „v pyžamu zásadně nespí“, protože se „většinou ráno probudí v tom, v čem přišel, a vzápětí v tom zase odchází“, a místo jídla pije pivo. Hoškovu abecedu punku pak konfrontuje s lifestylem asi o patnáct let mladšího bubeníka kapely Pipes and Pints, který nepije, nekouří, je vegan a ochotně ukazuje komiks Rychlých šípů, který má v knihovně.

03330286.jpeg

Ačkoliv zobrazení obou hlavních postav dokumentu hraničí s karikaturami (a insiderům scény může výběr právě těchto dvou připadat zkreslující), vymezuje pole, které se filmu daří vyplňovat postřehy ostatních pankáčů, nedává příčinu k tomu, aby se divák subkultuře vysmíval, a skutečně ukazuje různé (nejen dvě) podoby punku.

Věčnou obavu, že pankáči vymírají, kterou dnes zesiluje obecné přesvědčení o tom, že tradiční subkultury jsou na ústupu, tu stvrzuje zpěvák kapely Hanba Banán, ale taky to, že mladá punková generace je v dokumentu i na ulici téměř neviditelná. Snad až na miminka zabalená do mikin Ramones, která si svoji identitu ještě nevybrala. Pro srovnání minulého a současného režimu, na které ve filmu samozřejmě dojde, je nejvýmluvnější asi fakt, že v tom současném se filmy punku natáčejí za peníze státního pivovaru.

Moment, kdy Banán na benefičním koncertě na pražské náplavce mluví k publiku o svém respektu k lidem, kteří vychovávají svoje děti a punkovou identitu přitom neopustili, je nejenom typicky punkově sentimentální, naráží i na změnu, která na kmen začala doléhat po konci 90. let. „Na koncertě umí být pankáč každý blbec, ale udržet si svoje ideály a principy, na tom makejte.“ Makat znamená udržovat při životě punkový vzdor, tlačený dnes do pozice, ve které se musí projevovat promyšleněji než dřív. Přímočarost, se kterou kdysi Petr Hošek skákal z okna, aby se vyhnul vojně, patří spíš do kategorie historky punkových legend.

The Exploited

Seriálové Kmeny nejspíš nabídnou různě zajímavé epizody, podílelo se na nich celkem 10 režisérů a od tradičních subkultur sahají až k vyznavačům konzumních zábav, jako je tunning aut. Úvodní půlhodině se starou subkulturu povedlo připomenout se sympatickou otevřeností – ukázat odolnost a mnohost podob punku, který už mainstream dávno do velké míry absorboval, jeho principy ale nikdy úplně umřít nemůžou.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka