Temný rytíř znovu povstal ze tmy
Bruce Wayne se naposledy vynořuje z temnoty, aby v masce černého fantoma vysvobodil rodné město ze spárů chaosu a sám sebe ze spárů symbolu. Končí tak epické dobrodružství, jímž Christopher Nolan redefinoval celý žánr.
Druhý díl batmanovské trilogie Temný rytíř znamenal dokonaný převrat v říši komiksových adaptací, když svět kreslených předloh převedl do zcela seriózního a myšlenkově komplexního univerza chladného thrilleru, v němž kostýmovaný hrdina bojoval o duši města a zároveň poznal moc odvrácené strany masky. Batman přestal být bílým rytířem, který čelí zlu a přijal plnou váhu ideálu ochránce. Když se spása milovaného Gothamu stala záležitostí nutné lži, vzal ji na sebe. Z hrdiny se stal pronásledovaný vyvrhel a vrah oblíbeného návladního Harvey Denta, jehož děsivá druhá tvář tak zůstala před obyvateli města milosrdně ukryta.
Závěrečný díl batmanovské trilogie na motivu lži do značné míry staví. Osm let poté Gotham prosperuje, ale pod nohama jeho obyvatel se v postupujícím zapomnění rodí nové nebezpečí. Terorista Bane v městských stokách chystá převrat, který je bestiální verzí Jokerovy anarchistické hry. Co šílený muž ve fialovém saku pojímal jako součást výstřední divadelní inscenace, je pro mohutného bijce v masce pragmatickou záležitostí realizace. Společnost je rychle uvržena do totalitní lidovlády, která rozvrací dílo Batmana a jeho spojenců v samých základech, kam Jokerova ruka nápaditými manipulacemi nedosáhla. Temný rytíř povstal reflektuje soudobé volání po změně systému a vnímá ho s krajní skepsí a kritičností jako zárodek diktatury masy.
Významová rozeklanost a sofistikovanost Temného rytíře se dá jen těžko posunout dál. Svým způsobem se tedy tvůrci vracejí na začátek, ke kořenům postavy Batmana / Bruce Wayna, který byl v předchozím snímku spíše jedním z principů heroismu v promyšlené partii. Znovu se ozývá leitmotiv prvního filmu – otázka „proč padáme?“. Hrdinovy pády na dno pokoření jsou variací na známé prvky Batmanova mýtu – studnu, temnotu, strach, pochyby. Realistické pojetí prostoru i vyprávění Temného rytíře do značné míry přepouští místo komiksové ikonografii i hyper-realističnosti zápletky a motivacím jednotlivých postav (dobře je to viditelné na nové postavě Catwoman, která odpovídá kritériím „komiksové“ geneze i ikonografie rozhodně více než třeba Joker či Two-Face).
Tým režiséra Christophera Nolana znovu přivádí na scénu motiv Ligy stínů, starověké organizace mstitelů zkaženosti, i s jejími megalomanskými plány na zničení Gothamu. Ze hry se vytrácí vzrušující plastičnost Jokera, jenž byl lehce zveličenou personifikací kreativní destrukce, průvodkyně moderní společnosti. Obří a striktně komisní Bane se dovolává spíše komiksového archetypu „ničivé bytosti, zrozené ze tmy a zoufalství“. To umožňuje Batmanovi návrat k původním prvkům jeho legendy (jeskyně, strach, vzestup symbolu-naděje), ale i k prostšímu konceptu superhrdinství jako nápravy neustále selhávajícího oficiálního řádu, ideálu, který přežívá i hrdinovo zdevastované a vyčerpané tělo.
Jde možná o krok zpět z hlediska vyzrálosti, nicméně do filmu se vrací mytologicky rozkošatělá fabulace, která kontrastuje s analytickým chladem předchozího dílu. Temný rytíř povstal vyžaduje od diváků jistý druh shovívavosti k přecházení nárůstu náhod, slovního patosu i vynucených dějových zvratů, zároveň se však odměňuje mrazivou atmosférou i epickou škálou událostí, které nápaditě posouvají možnosti série. Zejména první polovina snímku patří brilantně vrstvenou tenzí k vrcholům trilogie. Sílící beznaděj a předtucha kolapsu zeslabené společnosti tvoří mocné předpolí pro část druhou, v níž má přijít dramatické rozuzlení.
Místo něj se však dostavuje dosud nepoznaný pocit statičnosti a bezradnosti. Děj se rozpadá do fragmentů a těžkopádně vrstvených paralel, chybí mu lehkost a gradace. Druhá polovina filmu variuje motivickou strukturu dílu prvního – hrdina musí povstat a obnovit svou symbolickou moc. I když tomu všemu nechybí majestátní měřítko nolanovského realismu a ostrý kritický přesah k současnosti, schází tu větší sevřenost a tahoun, který by vyprávění vytáhl z bezradné zacyklenosti. Snaha odsunout Batmana do ponižující role bezmocného svědka zániku je zajímavá, nicméně s ním je vyšachovaný i brilantní záporák Bane. Násilně poslepované epizody vedlejších postav rozhodně nemají potřebnou sílu, aby vynahradily nutné dějové veletoče a utáhly film až příliš rozkročený v čase i prostoru.
Paradoxně ale tyto nedokonalosti a záchvěvy naivity navracejí Batmanovi zpět kus jeho temné komiksové ikoničnosti. Temný rytíř navždy zůstane spojen s pojmy jako formální brilance a myšlenková zralost, oba krajní díly trilogie jsou spjaté s bolestivým budováním legendy ve světě, který ideálům nepřeje. I když Batmanovo povstání bude pro mnohé znamenat spíše pád z výšin, netopýří muž se elegantně vrací tam, kde ho mnozí začali v roce 2005 milovat. Jen pro připomenutí: to je tam, kam většina ostatních komiksových adaptací zatím ani neposvítila baterkou.
Hodnocení: 85 %
Temný rytíř povstal (Dark Knight Rises)
Christopher Nolan, USA, 2012, 164 minut.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
