Trend oživování veřejného prostoru se otiskuje do českých měst

21. červenec 2015

Hlavní město má svoji přeplněnou náplavku, naději, že Nákladové nádraží Žižkov projde rekonstrukcí a zůstane alespoň částečně přístupné veřejnosti, oživený památník u Stalina a několik menších kulturních nebo komunitních center. I mimo Prahu je v poslední době znát trend oživování veřejného prostoru – v ulicích historických jader, na nábřežích řek nebo třeba v socialistických obchodních centrech. Komplexní problémy českých měst pomáhá řešit jen zčásti, jednotlivé projekty většinou fungují jako poutače pozornosti, která se díky nim může přetavit v občanský zájem o své čtvrti a města.

V Ostravě, roztříštěné do několika center, se nová energie tradičně soustředí v bývalém dolu a ve středu města. Od května se chodí na koncerty, filmy nebo na kafe do areálu bývalého dolu Hlubina, kde postupně roste kulturní čtvrť. V červnu hostila Chee Chaak Fest, prohnala se skrze ni část programu Colours of Ostrava, v srpnu bude Deepcamp, kterým Hlubina začala – rezidenční kemp pro umělce. Festivaly se tu pořádají už nějakou dobu, teď ale Hlubina funguje každodenně. „Podařilo se nám naplnit hudební zkušebny, všechny jsou obsazené, tvůrci pracují i spolupracují, pomáhají nám s naším vlastním programem. Do toho se nám plní ateliéry, některé jsou ještě volné, lidé, kteří se tu usadili, s námi často vymýšlí společné projekty,“ říká David Pacult z týmu Hlubiny, který se poslední dobou pohybuje hlavně v oblasti důlního městečka v městě. Přesto si všímá, že ulice v centru problémy zatíženého města, ze kterého nejenom mladí často odchází jinam, jsou čím dál živější.

03248034.jpeg

Skupinka Ostraváků se tu o kus dál snaží nadchnout místní pro propojení Masarykova náměstí s nábřežím řeky prostřednictvím kaváren, obchodů a malých komunitních center. „Povedlo se dostat to pod kůži obyvatel centra Ostravy, začalo se o tom mluvit, lidi tam začali víc chodit,“ říká Ondřej Vysloužil, který spolu s ostatními pojmenoval potenciální budoucí miničtvrť Malá Kodaň. „Úžasné je, jak se začínají objevovat aktivity na Černé louce,“ komentuje Ondřej dění na starém ostravském výstavišti, které má podle něho velký potenciál k další proměně. „Je tam nová komunitní zahrada, dvůr multižánrového centra Cooltour, kde jsou sedací zóny, stánky, je to v těsné blízkosti náměstí.“ Lidé z místních spolků se vesměs shodují, že střed Ostravy viditelně ožívá. „Vidím velice pozitivní trend, o centrum Ostravy vůbec nemám strach,“ říká Ondřej Vysloužil. Ostravské periferie jsou nicméně typickým příkladem oblastí, které spíš než malé dávky energie, potenciálně funkční ve středu města, potřebují systematickou pomoc. Minulý měsíc schválili ostravští zastupitelé strategii města pro řešení problémů spojených se sociálním vyloučením na příští tři roky.

Čtěte také

V Plzni se většina věcí děje pod hlavičkou Plzeň 2015, evropské hlavní město kultury, pod kterou začal i projekt Pěstuj prostor. Od června je každý víkend otevřená Městská plovárna na řece Radbuze. Nové vybavení, půjčovna lodiček nebo najatý převozník oživili původní městské koupaliště, které tu fungovalo do 60. let. Do dnešní podoby ho pomohlo dostat několik turnusů workcampu, studenti a umělci ze zahraničí tu opakovaně brigádničili a vystavovali svoje práce. „Od pondělka začali dobrovolníci budovat nové konstrukce na sezení, jsou tu i studenti architektury, kteří tu realizují své nápady,“ říká vedoucí programu Pěstuj prostor Marek Sivák. Ve městě se stihla etablovat i Náplavka k světu, která se po vzoru pražské náplavky pokouší naučit Plzeňáky chodit k řece. Svůj vlastní místní projekt zorganizovali Plzeňští z Lochotína, kde chátrá betonové obchodní centrum Atom, typická ukázka nákupního komplexu, jaké se stavěly před rokem 1989. Místní lidé včetně sociálních pracovníků, zaměstnanců obchodů, studentů zdejších škol a sousedů tu vypleli a znovu osázeli betonové květináče, založili komunitní zahradu, natřeli několik zašlých stěn a očistili Památník lidickým obětem.

03115237.jpeg

Zvláštní případ je jako vždycky Brno, kde se leccos změnilo po posledních volbách. „Loni měla veřejnost pocit, že přesvědčuje vedení, aby se veřejným prostorem vůbec zabývalo. Po volbách je řada lidí, kteří tyhle změny chtěli, na radnici. Hledají možnosti, jak tomu vycházet vstříc, snaží se odstraňovat zažité stereotypy, bariéry v podobě vyhlášek, předpisů, poplatků... Jsou to problémy typu, jak nahradit parkoviště podél chodníku zahrádkou, další typ jsou třeba dočasné instalace na náměstí,“ říká architekt a odborník na projekty ve veřejném prostoru Robert Sedlák, který je zároveň členem komise pro strategické a územní plánování na městské části Brno-střed. Jako místa potkávání v Brně zatím tradičně slouží hlavně kavárny, hospody i specifické kluby. Existuje tu i snaha vybudovat komunitní projekty, oživit Táborské nábřeží u řeky Svratky nebo založit autonomní centrum na Vlhké v režii Kulturou proti chátrání.

Čtěte také

Z konkrétních připravovaných projektů zmiňuje plán dopravního zklidnění ulic okolo Gorkého, kde je několik vysokých škol, kaváren a restaurací. V místě, kde v době Týdne města aktivisté několikrát připravili zábor a vyhlásili dočasnou pěší zónu, má během dvou let dojít k zavedení zóny s maximálně 30kilometrovou rychlostí pro auta, rozšíření chodníků a přeorganizování parkování. „Vzniká tu zajímavá debata, jestli má být snahou podporovat místa, kde už něco relativně funguje, nebo jestli pozornost soustředit někam, kde jsou opravdové problémy – v oblastech jako Bratislavská, Cejl. To jsou místa, kde to taky žije, ale chtělo by to koncepčnější zásah,“ obrací Sedlák pozornost k vyloučené lokalitě, která v Brně sousedí s centrem.

03336202.jpeg

Důležitý bude pro brněnský veřejný prostor připravovaný plán dopravní mobility. „Je to snaha podívat se komplexně na souvztažnost jednotlivých druhů dopravy, které se dřív řešily izolovaně. Občanské iniciativy, které to tady sledují, mají pocit, že se to dělá příliš tradičně, že se zas jako první řeší požadavky automobilistů a pak všechno ostatní. Po prázdninách se to bude znovu veřejně diskutovat,“ říká Sedlák. „Doprava je velmi důležitou věcí, která předurčí, co dalšího se bude ve veřejném prostoru dít,“ uzavírá Sedlák s poukazem na evropský trend snižování automobilové dopravy v ulicích. I Paříž a Londýn, kterým vládnou auta, by dnes chtěly být Kodaní a Amsterdamem. Česká města o své identitě zatím příliš jasno nemají, zájem o veřejný prostor se z nich ale jen tak neztratí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.