Urna jako avokádo. Konec pohřebního kýče, designem se můžete obklopit i po smrti
Na jakém místě strávíte nejvíce času? S největší pravděpodobností to bude rakev nebo urna. Zatímco předměty, které nás obklopují za života, můžeme pečlivě vybírat, nabídka pro místo našeho posledního odpočinku se většinou omezuje na kýčovitou sériovou výrobu. Časy se ale pomalu mění a stále více designérů navrhuje kvalitní a pohledné pohřební schránky. Práce některých z nich nyní představuje výstava v galerii Kvalitář.
„Achéron je větší než hora. Z očí mu šlehají plameny a jeho tlama je tak veliká, že by se do ní vešlo devět tisíc lidí.“ Tak popisuje Jorge Luis Borges ve Fantastické zoologii pekelnou obludu. Starověké mýty tvrdí, že Acheron je řeka protékající podsvětím, některé zkazky dokonce ztotožňují slovo Acheron s Hádem. Kurátor galerie Kvalitář Jan Dotřel tak pojmenoval výstavu pohřebních uren. „Už od dob pozdního socialismu se zdejší funerální design vyznačuje nekvalitou a kýčem. V posledních letech jsou ale patrné snahy o změnu. Na téhle výstavě chceme veřejnosti představit designéry, kteří se funerálnímu designu hlouběji věnují.“
Šestice autorů v Kvalitáři představuje schránky z porcelánu, akrylátu, bronzu, skla nebo kamene. Stejně různorodé jsou i tvary vystavených uren. Sebastian Sticzay například vyrobil urnu pojmenovanou Vessel of Kharon, Bárka Cháronova – popel s transparentní pryskyřicí se odlije do nádoby kruhového tvaru, která slouží jako komunikační prostředek s podsvětím. Linda Vránová navrhla urnu připomínající vejce nebo avokádo, takže si na své přijdou i předčasně zemřelí mileniálové. Tělo urny tvoří čedič, který údajně vydrží věčně. Žloutek – nebo pecka avokáda – je ze skla a právě do této části se ukládá popel. Symbolika vejce odkazuje na propojení počátku a konce lidského života.
Nejen podobou pohřební schránky, ale celkovým konceptem pohřbívání se zabývá organizace Ke kořenům. Rozhovor s dívkami, které na hřbitově v Ďáblicích vytvořily Les vzpomínek, kde se pohřbívá pod korunami stromů, si můžete poslechnout tady. Pohřbít se dnes člověk může dát v jejich urnách z recyklovaného papíru nebo může strom růst přímo z vašeho popela. Ekologická urna má buď geometrický tvar, jehož autorkou je Kateřina Pěkná, nebo se můžete nechat rozložit v rustikálnějším prototypu od Tomáše Rybníčka.
Převládající nevkus a nekvalitu si neuvědomují jen designéři, ale i Správa pražských hřbitovů, která již před dvěma roky vyhlásila s organizací CZECHDESIGN soutěž na téma funerální design. Jejím cílem bylo zkultivovat vizuální kulturu pražských hřbitovů, účastníci měli navrhnout náhrobek nebo urnu. Vítězkou se stala Zuzana Knapková s partnerskými urnami, které lze spojit pomocí magnetu a které jsou na výstavě také k vidění.
Designové urny nejsou jen prototypy, někteří z designérů spolupracují s pražskou hřbitovní správou a příležitostně i s pohřebními firmami. Pokud má člověk zájem o osobní urnu, může se spojit i přímo s tvůrci. Podle Jana Dotřela se cena většiny designových pohřebních schránek příliš neliší od uren vyráběných v sériové výrobě. „Pokud uvažujeme o nádobě pro své ostatky nebo ostatky svých nejbližších, měli bychom jí věnovat dostatečnou pozornost a třeba i do ní trochu investovat. Já myslím, že to za to stojí,“ míní Dotřel.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
