V listopadu vás zamrazí z Denemarkové a zasníte se s Murakamim

Radka Denemarková, Příspěvek k dějinám radosti (Host, 2014)

Policista řeší zdánlivě jednoduchý případ sebevraždy veleúspěšného podnikatele. Stopy ho nakonec dovedou nejen k vraždě, ale taky ke znepokojivé síti pomsty. Že to zní jako další severská detektivka? Není: „Myslím si, že vyšetření něčeho neznamená vůbec nic. Ani pro oběť, ani pro okolí,“ řekla v Liberatuře k detektivní zápletce sama autorka. Denemarková chce otevřeně psát o stále stejně relevantním tématu, a to je znásilnění. Snaží se ho detabuizovat a zároveň ukázat, jak by tělesný vztah mezi mužem a ženou mohl ideálně vypadat. Když se to povede, právě to je příspěvek k dějinám radosti. I když by pro někoho nová próza Denemarkové mohla být občas moralizující, její dynamický jazyk, schopnost vyklenout příběh i odvaha věnovat se v české literatuře neobvyklému tématu je odzbrojující. Takže čtěte!

Haruki Murakami, Kronika ptáčka na klíček (Odeon, 2014)

V rozsáhlém románu nejoblíbenějšího japonského spisovatele současnosti Haruki Murakamiho budete nejdřív hledat ztracenou kočku, pak ztracenou manželku a nakonec i svědomí Japonska za válečné tažení Mandžuskem. Jinak vás čeká oblíbený recept à la Murakami. Fantasmagorie a snovost, série bizarních postaviček, které na své cestě knihou potkává hlavní hrdina Tóru Okada. Murakamiho román, který v originále vyšel v polovině 90. let, vás určitě nezklame.

Jiří Hájíček, Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (Host, 2014)

Posledním románem Rybí krev okouzlil Jiří Hájíček českou literární scénu – a nebylo to poprvé. Příběh o zatopení jihočeské vesnice pod nově vybudovanou přehradou a o tom, co s lidmi udělá ztráta domova, Hájíčkovi nakonec vynesl ocenění Kniha roku Magnesia Litera 2013. Letos se rodák z Českých Budějovic a milovník jihočeského venkova vrací od románu k povídce. Soubor se jmenuje Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku, a jak název napovídá, Hájíček zůstává v roli zapisovatele vesnické paměti. Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku jsou něco jako výbor z autorova povídkového díla. Najdete tu texty napsané v letech 1995 až 2014 a s postupem stran můžete sledovat, jak se Hájíčkův pohled mění v oko nezaujaté, dokumentární kamery.

Alena Fialová (ed.), V souřadnicích mnohosti (Academia, 2014)

Když už jsme u těch dokumentů, dovolujeme si taky doporučit knihu, která naláká možná jen opravdové nerdy nebo milovníky literatury, ale i ti si zaslouží svůj tip. Publikace z nakladatelství Academia totiž mapuje vývoj české literatury v poslední dekádě. Rozhodně jde o nejzásadnější knihu na podobné téma, která by vám mohla pomoct zasadit do kontextu ta nejdůležitější domácí díla, včetně těch básnických. Je docela možné, že když si prostudujete v Souřadnicích mnohosti, už nikdy si nebudete muset číst naše knižní tipy.