Váchalova výstava hledá subtilnější souvislosti jeho vztahu k okultismu

3. listopad 2014

Výstava věnovaná dílu Josefa Váchala probíhající v těchto dnech v Domu U Kamenného zvonu představuje tohoto solitérního umělce v kontextu jeho zájmu o esoterické učení, magii a okultismus. Kurátorka Marie Rakušanová se nesnažila jen prvoplánově vysledovat motivy, které z těchto tajemných oblastí Váchal čerpal a přenášel do vlastní práce, ale úspěšně se pokusila o nastínění subtilnějších souvislostí a vykreslení toho, jak Josef Váchal k esoterickým naukám přistupoval.

Josef Váchal byl magií jednoznačně fascinován a používání jejích motivů ve vlastní práci se u něj blížilo až určité osobní terapii. Již od dětství totiž trpěl halucinacemi a děsivými přeludy. Později je začal zaznamenávat v kresbách i dřevořezbách a přetavil je v obrovský inspirační zdroj. Jako by nad neodbytnými vidinami díky jejich znovuzpřítomňování ve vlastní práci začal získávat určitou moc. Výstava se věnuje právě Váchalovu vztahu k okultním vědám a jejich vlivům na jeho rozmanitou tvorbu, snaží se ale vůči tématu zaujímat určitý odstup a neomezuje se jen na pouhá konstatování.

Ztvárňované náměty měly za následek okamžité označení Josefa Váchala za okultistu. Bližší zkoumání, o které se snaží právě výstava v Galerii hlavního města Prahy, vnímání jeho díla rozšiřuje a pokouší se je z této zužující kolonky vysvobodit. Váchal se ve své práci neomezoval na sledování určitého konkrétního učení a ani ztvárňování okultistických motivů nebylo doslovné. Přistupoval sice k esoterickým vědám s velikým zaujetím, současně ale také s určitou obezřetností a nepřehlédnutelným nadhledem, které dohromady vedly k vytvoření Váchalova velmi specifického světa. Výstava přibližuje tento autorův přístup zařazením velkého množství autentických předmětů z jeho písemné pozůstalosti. Možnost nahlédnout do umělcových poznámek nebo ilustrací provedených přímo do knih nebo ke článkům z esoterických časopisů přináší daleko lepší chápání jeho postojů. A spojení těchto materiálů s konkrétními díly, ve kterých je možné nacházet ozvuky zaznamenaných myšlenek, je velice přínosné.

03242445.jpeg

Krom velmi pečlivé kunsthistorické práce velmi přispívá k celkovému vyznění výstavy také její architektonické řešení, o které se postaral Zbyněk Baladrán. Prostorově podporuje členění do menších tematických okruhů a pro každý z nich vytváří adekvátní podmínky. Dobře funguje střídání tmavých a světlých ploch, použití muzejních vitrín i doplňující instalace, jako je Váchalova pracovna nebo pohled do jeho domu. Přímo na zdech galerie je pak v kresbách tematizováno také velké téma táhnoucí se celou výstavou, kterým je znak a jeho vlastní rituální síla. Pro okultní vědy není znak čímsi zastupujícím, co jen odkazuje k označovanému, ale při jeho rituálním překreslování je sám nabíjen magickou energií. Je to právě pojetí znaku v magických akcích, které Josefa Váchala silně ovlivnilo a se kterým pak pracoval ve vlastní tvorbě.

03242443.jpeg

Na výstavě se podařilo dobře zachytit různé nuance Váchalova komplikovaného vztahu k esoterickým naukám. Nešlo mu o slepé následování nějakého učení nebo uctívání temných sil. Byl si především velmi dobře vědom toho, jakou působivost dokážou produkovat v okultismu používané výrazové prostředky. Právě proto pro něj bylo zkoumání a poznávání těchto podivuhodných oblastí tak zásadní. Výstava tento postoj tlumočí velmi dobře. Její tvůrci se vyhnuli klouzání po povrchu i akademické těžkopádnosti a vytvořili vyváženou expozici, která je díky prostorovému a koncepčnímu řešení současně opravdu zábavná a přitom hluboce obohacující.

autor: Karolina Ketmanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.