Velká čínská zeď věští blockbusteru bezpohlavní budoucnost
Sílící vliv Číny na poli masového zábavního průmyslu stále více určuje podobu amerických velkofilmů. Velká čínská zeď je průkopnickým pokusem vytvořit zakázkové dílo, které zboří kulturní i politické překážky.
Žádný velký hollywoodský titul se do budoucna neobejde bez podílu z čínského trhu, který by v roce 2017 navzdory stagnaci měl svou velikostí překonat i americký. Aby zahraniční film uspěl, musí se napřed vypořádat s regulací trhu, projít tamní rozmarnou a občas obtížně čitelnou cenzurou a následně si poradit s kulturní bariérou. Při pohledu na nejúspěšnější čínské filmy loňska je zřejmé, že to pro mnoho západních titulů, které pracují se specifickou popkulturní encyklopedií, není snadný úkol.
Těžko uvěřitelnou půl miliardu dolarů utržila loni v kinech domácí bláznivá komedie Mermaid, v níž se playboy a byznysmen zamiluje do mořské panny, která byla vyslána jej zavraždit. Hned za ní se umístil film s názvem Monster Hunt, obskurní historická taškařice, v níž se lidstvo potýká s útoky infantilních chlupatých monster.
Rychle a hlasitě
Co se zahraniční produkce týče, čínské publikum baží po obřím měřítku a efektech. Není přitom zdaleka tak vybíravé jako přesycený západní divák. Neohrabané vypravěčství v bitvě gigantických robotů Pacific Rim nebylo pro úspěch v Číně překážkou. Ani prázdnota digitální fantasy Warcraft, která v zámoří narazila na divácký nezájem, nezabránila tomu, aby čínské publikum adaptaci počítačové hry vytáhlo k solidním tržbám. Oba filmy znamenají přelom – nebýt tržeb z říše středu, nikdy by nemohla vzniknout pokračování.
V desítce komerčně nejúspěšnějších amerických snímků za rok 2016 nalezneme sedmé pokračování automobilové extravaganzy Rychle a zběsile, čtvrtý díl surrealistické autorobotické ságy Transformers a superhrdinské all-star dostaveníčko Avengers: Age of Ultron. I dynamicky rostoucí čínská střední třída se chce bavit; nekomplikovaně, rychle a hlasitě.
Hollywood reaguje. Obsazuje čínské hvězdy do vedlejších rolí, dává si záležet na tom, aby Čína jako mocnost sehrávala v zápletkách pozitivní úlohu. Lidstvo tudíž v katastrofické limonádě 2012 spasí výkonnost tamního průmyslu, pro Matta Damona představuje v Marťanovi jedinou záchranu před doživotním vesmírným exilem čínský kosmický program. Dokonce i přemýšlivé sci-fi Příchozí si dává záležet, aby úskočný generál Čang nakonec vyzněl jako překvapivě citlivá postava.
Zbořte tu zeď!
Významným trendem je vpád čínského kapitálu do velkoprodukcí, především agresivní snaha miliardáře Jianlina Wanga koupit některé z velkých hollywoodských studií. Je to právě korporace Dalian Wanda Group tohoto kontroverzního magnáta napojeného na komunistickou nomenklaturu, která stojí za vůbec prvním pokusem plnohodnotně spojit Hollywood a Čínu.
Do historické fantasy Velká čínská zeď vložila společnost 150 milionů dolarů s jasným cílem – uspět na obou trzích a zároveň zaujmout i zbytek světa. Do akce byl povolán slavný čínský režisér Yimou Zhang, do hlavní role obsazena americká hvězda prvního řádu Matt Damon. Film je sice inspirovaný původní čínskou legendou a odehrává se v raném středověku, kulturní a historické reálie však nehrají zásadní roli.
Snaha situovat film do obecně srozumitelného kontextu ústí v to, že Velká čínská zeď především v úvodu připomíná výtvarně odvázanější verzi Warcraftu. Stojí tu proti sobě Bezejmenný řád, tajemní ochránci obranného valu, a reptiliánská monstra, která se každých šedesát let vynoří z hlubin země, aby se krmila lidskými těly. Do velkolepé bitvy, která proti zvyklostem vypukne už v první třetině filmu, se zapojí dva zajatci – evropští žoldnéři Tovar a především virtuózní lučištník Garin.
Velká čínská zeď na první pohled pracuje s modelem, který proslavil např. Posledního samuraje Edwarda Zwicka (mimochodem producenta a původně zamýšleného režiséra). Do exotické země přichází problematický válečník beze cti a proniká do tajů cizí kultury. Zhangův film se však ani nepokouší o detailnější uchopení čínských reálií. Klade důraz na pestré kostýmy, organizovanou armádu a vylíčení Bezejmenného řádu jako pokrokových ochránců celého lidstva.
Garin je postava, která se nemá „od domácích“ příliš co učit. Válečnickým uměním udivuje i kované čínské generály, jeho úloha spočívá v tom, aby své žoldnéřské já opustil pro nevyslovenou lásku k vojevůdkyni Lin a také pro nezměrný obdiv k principu, který obránce Velké zdi žene kupředu a odlišuje od nejednotných feudálních Evropanů.
Talentovaný Západ, organizovaný Východ
Dočkáme se tak jen zlomku velkolepého mytologického podobenství jednotné Číny, které Zhang mistrovsky zpracoval v artovém wushu eposu Hrdina. Po jeho kompoziční propracovanosti a rafinované symbolice tu není ani památky. Mnohem více se připomíná vyprázdněnost jeho pozdějších historických filmů, především Kletby zlatého věku.
Velká čínská zeď lavíruje na hraně Zhangovy typicky dravé kamerové choreografie, výtvarně sofistikovaného stylu a bombastické digitální podívané, která upozaďuje jakoukoli logiku. Kdyby se tvůrcům povedlo oba elementy spojit, mohl by film fungovat jako nekomplikovaná bitevní fantasy. Pokusy o ucelenější vypravěčství a proměna hlavní figury z vypočítavého žoldáka v zásadového válečníka ale pouze brzdí tempo. V závěru se Zhangův snímek opírá jen o všudypřítomné CGI, které oproti špičce citelně zaostává a bere filmu estetickou výjimečnost.
Sledujeme vykuchaná popkulturní schémata i neduživý mýtus, který postrádá jakákoli kulturní specifika krom toho, že se odehrává na jednom z divů světa. Snaha zkombinovat všechny podstatné prvky, které konvenují různým typu publika, se mění v nesmírně povrchní a jakékoli fascinace zbavenou skládačku. Velká čínská zeď je nesourodá, nekonfliktní – kéž by ji člověk alespoň mohl nenávidět za agresivní ideologii! – a důsledně kastrovaná zábava.
Experiment na poli tvorby ideálního produktu tak dochází ke dvěma potenciálně konfliktním výsledkům. Z hlediska ucelenosti filmového vyprávění a vytváření vzrušujícího fikčního světa je to ubíjející kočkopes. Nijak to však nebrání tomu, aby zafungoval jako úspěšná komodita. Zejména v případě publika, které je ochotné utratit půl miliardy dolarů, aby sledovalo obézního Asiata s rybím ocasem, jsou veškeré prognózy ošidné.
Aby nezůstalo jen u lacině povýšeneckého bonmotu – za první víkend film utržil v Číně úctyhodných 66 milionů dolarů; což značí třetí největší „otvírák“ v historii po Warcraftu a Mermaid. U přeci jen náročnějšího západního publika bude mít pozici výrazně složitější, ale kdo ví. Rýsuje se možnost, že Velká čínská zeď skutečně věští budoucnost blockbusteru. A není to budoucnost dvakrát zábavná.
Hodnocení: 40 %
Velká čínská zeď (The Great Wall)
Yimou Zhang, Čína/USA, 2016, 104 min.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
