Xenofobie v české popkultuře
Každý měsíc probíhají v pražském klubu K4 speciální filmové večery, které organizuje Centrum pro studium populární kultury. Aktuální cyklus filmových promítání se věnuje tématu české xenofobie. Filmové večírky tak ukazují například to, jak byly a jsou v naší masové populární kultuře prezentovány národnostní a jiné menšiny nebo jaké stereotypy v tomto směru ovládají většinovou společnost.
Občanské sdružení Centrum pro studium populární kultury vzniklo v roce 2009 z iniciativy několika studentů Filozofické fakulty UK. Mezi jeho zakladatele patří taky Tomáš Kavka: „My jsme se tehdy sami zabývali populární kulturou – počínaje její minulostí od 19. století, kdy vznikla, až po současnost. Zajímáme se třeba o to, jakým způsobem populární kultura formuje společenské názory nebo historickou paměť. Přišlo nám, že tohle téma je v České republice velmi málo reflektované, a proto jsme se rozhodli pro naše studium získávat nové lidi a nějakým způsobem to posunovat dál.“
Jedním z pravidelných výstupů činnosti Centra pro studium populární kultury jsou filmové večery a s nimi spojené přednášky v pražském klubu K4. „Třetím rokem už pořádáme filmové večírky, na kterých se snažíme reflektovat různá společenská témata, a to právě prizmatem populární kultury. První ročník se jmenoval Transformace a věnovali jsme se přeměně populární kultury v letech 1989/1990. Loni jsme jako nosné téma měli celebrity a letos se zabýváme českou xenofobií,“ vysvětluje Tomáš Kavka.
Zatím poslední filmový večírek se jmenoval Z Čech až na konec světa (a zase zpátky). Emigranti, reemigranti a čecháčkové aneb škoda plivance, který padne vedle. Přednášku spojenou s promítáním na tohle téma si připravil jeden z organizátorů filmové přehlídky Brakfest, který si nechává říkat pan Lampa: „Snažil jsem se lidem nabídnout určitou porci asi trochu zvláštního nadhledu na téma emigrace a reemigrace.“
Pan Lampa během dvouhodinové přednášky popsal proměny pohledu na postavy emigrantů v československé populární kinematografii od roku 1948 až do současnosti. Tedy od doby, kdy se komunistická propaganda snažila emigranty prezentovat jako zaprodance prohnilých kapitalistických sil, až po jejich krátkodobou porevoluční ikonizaci.
Kromě ukázek z dobových populárních filmů byly součástí večera, který se věnoval symbolické postavě emigranta, taky ukázky z masmédií. Návštěvníci si tak mohli připomenout třeba to, jak velké znepokojení kdysi vyvolala možná emigrace Karla Gotta. Ten počátkem 70. let krátce zůstal v Západním Německu. I přes silácká slova Gustáva Husáka zůstávala emigrace strašákem někdejšího komunistického režimu a celá řada populárních filmů a seriálů včetně Sanitky a Majora Zemana měla občany „nenásilným“ způsobem přesvědčit o nesmyslnosti podobného počínání. Dnes se na podobné filmy a seriály řada z nás dívá spíš s úsměvem, nicméně neměli bychom zapomínat, že celé generace lidí žily bez možnosti dnešního nadhledu a bez možnosti tak velkého přístupu k informacím, jaký dnes máme.
Další várku popkulturních informací můžete v klubu K4 načerpat 18. března. Tématem nadcházející přednášky Centra pro studium populární kultury jsou stereotypy a xenofobie v české a světové populární hudbě 90. let.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
