Začíná True Detective novou éru seriálů?
Už několik let se filmoví kritici, fanoušci i producenti vzájemně utvrzují v tom, že chodit do kina už skoro nemá cenu. To nejlepší je stejně v televizi. Definitivně to stvrdila první řada True Detective (Temného případu), která možná zároveň nastolí i novou éru seriálů. Radio Wave proto přináší výběr našich vlastních oblíbených titulů, které mohou sloužit jako doporučení jak se v dlouhém seznamu skvělých seriálů vyznat.
Ještě před pár lety byl seriál synonymem pro hloupou televizní zábavu nebo guilty pleasure, a to i přesto, že ne všechny televizní série měly sloužit jen k tomu, aby u nich člověk vypnul a odpočinul si. První seriály se v padesátých letech točily pro ženy v domácnosti a uvažovalo se dokonce o výrobě sporáku, který by měl malou televizní obrazovku zabudovanou vedle průzoru na pekáč, aby mohla hospodyňka sledovat seriál beze strachu, že spálí kuře. Trvalo víc než půl století, než začal chytlavý televizní formát konkurovat kinematografii.
Hovory dvou (True) detektivů o síle temnoty a světla v krajině, co svoji apokalypsu už dávno zažila, letos připomněly jeden z nejdůležitějších mezníků historie televizních seriálů: Twin Peaks Davida Lynche, jehož první díl se vysílal v srpnu 1990. Oba seriály vzbuzují silný pocit, že věci „nejsou tím, čím se zdají být,“ oba výrazně zasahují do seriálové historie a od dob Twin Peaks se snad kolem žádného seriálu nevytvořila tak masivní šuškanda a kult. Six Feet Under u nás nikdy velkou popularitu nezískalo, Lost zvyklo publikum na možnost konspiračních teorií a totálního vymknutí zdravého rozumu, opravdová vlna frenetického zájmu o seriály pak nastoupila společně s Breaking Bad (Perníkový táta), Mad Men, nebo Game Of Thrones (Hra o trůny). Diváky trochu nedoceněnou perlou zůstává realistický městský román The Wire (Špína Baltimoru), který paří mezi kritiky nejoceňovanější seriály všech dob, divácky však masivně úspěšný nebyl a nikdy nevyhrál žádnou významnější cenu.
Loni překvapila americká webová služba Netflix svým rozhodnutím ignorovat vysílací schémata televizí a nechat seriál ze své původní produkce, House Of Cards, běžet jen na monitorech počítačů. (Netflix navíc vždy zveřejnil celou sezonu naráz a vybízel fanoušky k binge-watchingu.) „Nejlepší scénáře a nejlepší postavy jsou dnes v televizi,“ okomentoval svoji volbu hrát v House of Cards hlavní roli Kevin Spacey. Trend obsazování filmových hvězd do seriálů režírovaných slavnými filmaři pak definitivně stvrdil právě True Detective (Temný případ) obsazením restartovaného bývalého hezouna Matthewa McConnagheyho a Woodyho Harrelsona, kteří rádi kývli na spolupráci s Cary Joji Fukunagou, mladým americkým autorem skvělého realistického dramatu Sin Nombre a zatím nejlepší filmové adaptace Jany Eyrové.
Dnešní éra quality TV se zdá být vedlejším produktem krize a snížení návštěvnosti kin, které producenty vede k sázkám na jistotu: recyklování známých příběhů, produkování několikadílných blockbusterů a odklonu od všeho neosvědčeného. Zavedené americké kabelové televize naproti tomu ratingy příliš nemusí zajímat, a tak si HBO, AMC nebo Showtime zvykly do programového schématu kromě osvědčených pořadů zařazovat také tituly, jako je právě The Wire (Špína Baltimoru), Breaking Bad (Perníkový táta) nebo Girls – kvalitní, inovativní seriály, u kterých ale není jisté, zda se u diváků chytnou.
Podle komentátorů světového showbussinesu je True Detective (Temný případ) začátkem nové éry zlatého věku televize: seriály spojené se jmény scenáristů a producentů teď budou ustupovat těm, které dávají důraz na roli režiséra. I Harrelson a McConnaghey v rozhovorech říkají, že jeden z důvodů, proč na nabídku kývli, byla spolupráce s Fukunagou a fakt, že po osmi dílech se příběh uzavře. Momentálně na seriálech pracuje kromě Davida Finchera (Utopia) třeba Alfonso Cuaróna (Believe), Guillermo del Toro natočil seriál The Strain a Steven Soderberg ohlásil v Cannes konec své filmové kariéry možná jen proto, aby se vrhl na seriály - zatím natočil desetihodinové drama The Knick, produkované stejnou společností jako True Detective.
Teoretik nových médií Peter Lunenfeld si ve své eseji Unfinished Business, ve které se dotýká nedokončených nebo velmi dlouhých narativů, pohrává s myšlenkou, že k dlouhým příběhům máme přirozenou náklonnost – oddalování konce nám připomíná oddalování vlastní smrti, jako když pro sebe Šeherezáda dalším vyprávěním získává noc života. Nová éra quality tv slibuje, že televizní Šeherezáda bude mít nebývale dobrou zásobu příběhů.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
